... a koho teď volit, že?

Udělal jsem si kdejakou volební kalkulačku a vyšlo mi leccos. Asi jsem moc náročný, ale když vyházím podivnosti, tak tam není nikdo volitelný.

Dobře, snížíme nároky... Pak začne v kalkulačkách vycházet Spolu a PirSTAN. No, tak teda dík, to jsem nečekal.

Ale když už jsme u těch kalkulaček: pobavila mě ta od Rozhlasu. Já vím, že to připravovala Katedsa sociologie na FSV UK, takže to je vědecké, ale zaprvé: ocitl jsem se vpravo nahoře, v prvním kvadrantu, kde není skoro žádná strana. Všechny jsou na diagonále, co vede zleva a shora doprava dolů. Tam je mainstream. Já jsem mimo. Kdybych byl mimo na druhou stranu, tak bych tam měl komunisty, ale inverzi komunistů nemáme.

Navíc mě pobavilo to dělení. Levá pravá, to je klasika, tak klasická, až je skoro vyprázdněná, ale tak nějak tušíme, že vlevo budou takoví ti se sociálním státem, vpravo tržní. Zhruba řečeno. Svislá osa bývala v jiných kompasech osou "liberální - autoritářský". Nad osou byli ti, co chtěli, ať se každý stará o svoje, dole ti, kteří se chtěli starat o všechny. To furt nějak chápu.

Ale Rozhlas dal na tuhle osu "liberální vs konzervativní". Hej, jako, cože? Koukal jsem na to jako puk. Když se tam dívám teď, dali nahoru popisek "progresivní". No proto, asi nás protestovalo víc. Protože konzervativní není opak "liberálního".

Liberální chápu jako ideální směr, kdy "svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda ostatních". Jasně že to nelze absolutně, ale tenhle směr. Konzervativní je pro mne ten, kdo chce udržet "staré dobré časy". Jeho opakem je pokrokář, "progresivista", někdo, kdo by rád změnu. Ovšem ve dnešním chápání toho slova tam cítím, že progresivistova vůle po změně je silnější než jakékoli ohledy k lidem nebo společnosti.

Kdybych na tu progresivně-konzervativní osu chtěl nějak namapovat tu klasickou liberálně-autoritářskou, tak to moc neklapne. Jak progresivci, tak konzervativci jsou pro mě velmi autoritářští, především tím, že se s prominutím serou do ostatních. Hodlají jim říkat, s kým se můžou mít rádi a jak svému soužití smějí říkat (konzervativci), hodlají jim říkat, že potřeby, které mají, vlastně vůbec nemají (progresivisti), a je to prašť jak uhoď.

Možná by to chtělo třetí osu, kolmou na tyhle dvě. Směrem k člověku by trčela "svoboda", směrem od člověka do monitoru pak "autoritářství". A bylo by.