Stěžujte si!

Stěžujte si!
Photo by Paulius Dragunas / Unsplash

Píšu to už dobrých patnáct let, tak jestli jste to náhodou už četli, tak se omlouvám, ale je to docela zásadní věc, kterou stojí za to připomenout:

Lidé v ČR si neumí stěžovat!

A slovem "stěžovat" nemyslím:

  • remcat na sociálních sítích
  • hulákat někde, že "poctivej člověk nemá zastání"
  • říkat to lidem ve vlaku, autobusu, v hospodě
  • "dávat to do novin" (tedy spíš na Facebook či Twitter)
  • jít někoho dořvat a ulevit své frustraci.

Slovem "stěžovat" mám na mysli činnost, kdy máte na něco právo, někdo vám ho upře, nebo vám nedá takovou kvalitu, jakou inzeruje, nebo cokoli podobného, a vy jdete a neemotivně uděláte následující:

  1. Ukážete faktický stav (tohle jsem nedostal, tohle jsem měl dostat...)
  2. Požádáte o nápravu.

Ono je to na první pohled jednoduché jak trojky vidle, ale to byste nevěřili, jaké emoce (ano, emoce!) tohle vyvolá. Právě proto, že to lidé neumí a nedělají.

Naprosto běžný vzorec totiž je následující: Člověk něco chce, má na to právo atd., a nedostane se mu toho. Nebo po něm chtějí nějakou kokotinu. A člověk si nestěžuje. Člověk ustoupí, protože...

https://twitter.com/Banker1200/status/1679391245876056065

Je několik důvodů, proč lidé ustupují:

  • obávají se postihu a trestu - že se po nich bude ten, na koho si budou stěžovat, vozit, pokud to neudělají podle jeho.
  • nestěžují si, protože mají dojem, že "stěžovat si" znamená "bonzovat", "práskat", "donášet", a to je fuj!
  • nestěžují si, protože "jim to za to nestojí"
  • ...

Výsledek je následující:

https://twitter.com/Aludnev/status/1679438379350409216

Tohle je proto potřeba napsat velkými písmeny:

Když se nebudete brát o vlastní práva, tak se nedivte, že na ně budou všichni kašlat!

Neberete se o svá práva, protože si nechcete stěžovat tam, kde by to pomohlo, ale místo toho remcáte a frfňáte a hudrujete všude jinde, jak jsou vaše práva pošlapávána.

Tak – jste blbí?!

Jedna píše, že nemá čas se s někým dohadovat, že má jiné koníčky:

https://twitter.com/adent/status/1679426983359291395

Fajn. Máte jiné koníčky, než se brát o svoje práva? Tak pak nežehrejte, že je to tu špatný.

Nevím, jestli to je všem zřejmé, ale stěžovat si není totéž co hádat se! Ani smykem, ani omylem, ani v náznaku.

Hádání provozují místo stížností jen hádaví lidé, co si nejdou stěžovat, ale jdou se hádat. Sorry, tak to je.

To, že si paní, která "má jiné koníčky než se hádat o svoje právo", dá na profilovku standartu s nápisem "Pravda vítězí", to je jen bonbónek...
Nakonec vyhovíme…
Byl jsem požádán, zda bych neudělal přednášku o HTML5 pro ZČU. Inu, proč ne. Domluva s lidmi z katedry byla bezproblémová, dohodli jsme si termín, dohodli jsme se na rozsahu i na částce. Pak přišel mail, a v něm stálo, že k vyplacení je potřeba uzavřít dohodu o provedení práce…

Když všichni "radši vyhovíme", protože "se nechceme hádat", tak se nic nezmění

Druhý má zase ujímání z toho, že by úředníkovi zkazil odpoledne, a navíc by si u toho připadal jak žalobníček... A nedosti na tom: ještě toho, kdo to dělá, považuje za špatného!

https://twitter.com/kamil_krejci/status/1679425880739700736

V první řadě: Rozdíl mezi bonzováním a stížností je očividný, ale chápu, že mnohým není zřejmý: bonzujete proto, abyste to někomu natřeli. Stěžujete si proto, abyste se domohli svých práv.

Jednou větou

Největší brzdou, která brání změně k lepšímu, jsou právě tihle lidé, se sklonem k samoregulaci a okřikování ostatních...
Pracuj a kuš, hubu suš!
(Psáno pro IHNED) Že mi vývoj v téhle zemi za posledních pětadvacet let konvenuje, tím se netajím. Nemám dojem, že se máme čím dál hůř, naopak vidím, že v lecčems se máme líp, a v lecčems zdaleka nejlíp, jak jsme se kdy měli. Nezavírám oči před problémy, ale zase nejsem…

Jak si správně stěžovat?

Ou kej, dejme tomu, že jsme teď v bodě, kdy si říkáte: Už mě taky nebaví si nechat srát na šošolku a pak fňukat na sockách. Chci si taky stěžovat... ale já nemám rád konflikty, a vlastně ani nevím, jak si mám stěžovat!

Je skvělé, že nechcete dlabat na to, v jakém prostředí žijeme. Je skvělé, že vám na tom záleží. Účinně si postěžovat znamená zlepšit prostředí pro ostatní. Je to něco jako sebrat pohozený sáček a hodit ho do koše, i když ten sáček není váš.

Držím vám palce. Spousta lidí okolo si totiž bude říkat: "Co bych to po někom uklízel?! Po mně taky nikdo neuklízí! Ať to uklidí někdo jinej!" Budou si to říkat, protože v takovém světě dlouho žili a žijí v něm dál.

Ale vám je jasné, že to neděláte "za někoho". Děláte to "pro sebe". Pro to, aby se vám tu líp žilo. Nechcete chodit po ulicích, kde se válí odpadky, a víte, že když každý zvedne odpadek, i když nebude jeho, tak za nějakou dobu už to nebude potřeba. Protože odpadky se pohazují hlavně tam, kde už jiné odpadky leží.

Stejně tak si na úřední postup nebudete stěžovat proto, aby se vám ulevilo, že jste to někomu vytmavili, ale především proto, aby úřad postupoval správně – a je velká pravděpodobnost, že když ho donutíte postupovat správně ve vašem případě, bude tak postupovat správně už pořád, i v jiných případech. A o to nám jde, ne? Protože když si nikdo nestěžuje tam, kde to má nějaký efekt, jak se pak může něco zlepšit?

Proč by se mělo něco zlepšit, když si na to nikdo nestěžuje?!

A už vůbec se nejdete s někým hádat, proboha. Jdete v klidu a věcně řešit nějakou situaci. Hádání se akorát vyvalí spoustu frustrací – a málokdy pomůže.

A pokud jste si zaplatili předplatné, tak za paywallem vám vysvětlím, jak si správně stěžovat a proč, a ukážu pár příkladů z vlastní praxe.

Tento příspěvek je pouze pro předplatitele

Máte účet? Přihlaste se