Napsal Marc Andreessen, vyšlo 16.10.2023 na webu Andreessen-Horowitz.

(Myslím si, že tento text bude v následujících dnech a týdnech hojně diskutován, vyzdvihován a zatracován, a že je vítaným protipólem obecného defétismu... Sám jsem při čtení měl často dojem "to bych mohl hned podepsat", tak jsem se rozhodl ho přeložit a publikovat. — pozn. MM)

Žijete v pomatené době - pomatenější než obvykle, protože navzdory velkému vědeckému a technickému pokroku nemá člověk nejmenší ponětí o tom, kdo je a co dělá.
— Walker Percy

Náš druh je starý 300 000 let. Prvních 290 000 let jsme byli sběrači a živili se způsobem, který je dodnes pozorovatelný u Křováků v Kalahari a Sentinelců na Andamanských ostrovech. I poté, co Homo Sapiens přijal zemědělství, byl pokrok bolestně pomalý. Člověku, který se narodil v Sumeru v roce 4000 př. n. l., by zdroje, práce a technologie dostupné v Anglii v době normanského dobývání nebo v Aztécké říši v době Kolumba připadaly docela povědomé. Pak, počínaje 18. stoletím, životní úroveň mnoha lidí prudce vzrostla. Co způsobilo toto dramatické zlepšení a proč?
— Marian Tupy

Existuje způsob, jak to udělat lépe. Najděte si ho.
— Thomas Edison

Lži

Lžou nám.

Říkají nám, že technologie nám berou práci, snižují naše mzdy, zvyšují nerovnost, ohrožují naše zdraví, ničí životní prostředí, degradují naši společnost, kazí naše děti, poškozují naši lidskost, ohrožují naši budoucnost a jsou stále na pokraji zničení všeho.

Říká se nám, že máme být na technologie naštvaní, zahořklí a rozhořčení.

Říkají nám, abychom byli pesimističtí.

Mýtus o Prométheovi - v různých aktualizovaných podobách, jako je Frankenstein, Oppenheimer a Terminátor - nás straší ve snech.

Říkají nám, abychom se zřekli svého přirozeného práva - naší inteligence, naší kontroly nad přírodou, naší schopnosti vybudovat lepší svět.

Říkají nám, abychom byli nešťastní z budoucnosti.

Pravda

Naše civilizace byla postavena na technologii.

Naše civilizace je postavena na technologii.

Technologie je chloubou lidských ambicí a úspěchů, špičkou pokroku a realizací našeho potenciálu.

Po stovky let jsme ji náležitě oslavovali - až donedávna.

Jsem zde, abych přinesl dobrou zprávu.

Můžeme se dopracovat k mnohem lepšímu způsobu života a bytí.

Máme k tomu nástroje, systémy a myšlenky.

Máme vůli.

Je načase opět vyvěsit vlajku technologie.

Je čas stát se technooptimisty.

Technologie

Technooptimisté věří, že společnosti, stejně jako žraloci, rostou nebo umírají.

Věříme, že růst je pokrok - vede k vitalitě, rozšiřování života, zvyšování znalostí a vyššímu blahobytu.

Souhlasíme s Paulem Collierem, když říká: "Hospodářský růst nevyléčí všechno, ale jeho nedostatek všechno zabije."

Jsme přesvědčeni, že vše dobré je následným produktem růstu.

Věříme, že nerůst je stagnace, která vede k myšlení s nulovým součtem, vnitřním bojům, degradaci, kolapsu a nakonec ke smrti.

Existují pouze tři zdroje růstu: růst populace, využívání přírodních zdrojů a technologie.

Vyspělé společnosti se vylidňují po celém světě, napříč kulturami - celková lidská populace se již možná zmenšuje.

Využívání přírodních zdrojů má jasné limity, a to jak reálné, tak politické.

A tak jediným trvalým zdrojem růstu je technologie.

Technologie - nové znalosti, nové nástroje, to, čemu Řekové říkali techne - byla vlastně vždy hlavním zdrojem růstu a možná i jedinou příčinou růstu, protože technologie umožnila jak růst populace, tak využití přírodních zdrojů.

Jsme přesvědčeni, že technologie je hybnou pákou světa - způsobem, jak s menším množstvím vyrobit více.

Ekonomové měří technologický pokrok jako růst produktivity: O kolik více můžeme ročně vyrobit s menším počtem vstupů, s menším počtem surovin. Růst produktivity, poháněný technologiemi, je hlavní hnací silou hospodářského růstu, růstu mezd a vytváření nových průmyslových odvětví a nových pracovních míst, protože lidé a kapitál jsou neustále osvobozováni, aby mohli dělat důležitější a hodnotnější věci než v minulosti. Růst produktivity způsobuje pokles cen, růst nabídky a rozšiřování poptávky, což zlepšuje materiální blahobyt všech obyvatel.

Věříme, že toto je příběh materiálního rozvoje naší civilizace; to je důvod, proč už dávno nežijeme v hliněných chatrčích, nesnažíme se o skromné přežití a nečekáme, až nás příroda zabije.

Věříme, že právě proto budou naši potomci žít ve hvězdách.

Věříme, že neexistuje žádný materiální problém - ať už vytvořený přírodou, nebo technologií -, který by nebylo možné vyřešit pomocí další technologie.

Měli jsme problém s hladem, a tak jsme vymysleli zelenou revoluci.

Měli jsme problém s tmou, a tak jsme vynalezli elektrické osvětlení.

Měli jsme problém se zimou, a tak jsme vynalezli vytápění vnitřních prostor.

Měli jsme problém s horkem, tak jsme vynalezli klimatizaci.

Měli jsme problém s izolací, a tak jsme vynalezli internet.

Měli jsme problém s pandemiemi, a tak jsme vynalezli vakcíny.

Máme problém s chudobou, a tak jsme vynalezli technologii, která vytváří hojnost.

Dejte nám problém reálného světa a my vynalezneme technologii, která ho vyřeší.

Trhy

Věříme, že volné trhy jsou nejefektivnějším způsobem organizace technologické ekonomiky. Ochotný kupující se setká s ochotným prodávajícím, je stanovena cena, obě strany mají ze směny prospěch, nebo k ní nedojde. Zisky jsou pobídkou k produkci nabídky, která uspokojuje poptávku. V cenách jsou zakódovány informace o nabídce a poptávce. Trhy způsobují, že podnikatelé se snaží hledat vysoké ceny jako signál příležitosti k vytvoření nového bohatství tím, že tyto ceny sníží.

Věříme, že tržní ekonomika je stroj na objevování, určitá forma inteligence - objevitelský, evoluční a adaptivní systém.

Věříme, že Hayekův problém znalostí převálcuje jakýkoli centralizovaný ekonomický systém. Všechny skutečné informace jsou na okrajích, v rukou lidí, kteří jsou nejblíže ke kupujícímu. Centrum, které je abstrahováno od kupujícího i prodávajícího, neví nic. Centralizované plánování je odsouzeno k nezdaru, systém výroby a spotřeby je příliš složitý. Decentralizace využívá složitost ve prospěch všech; centralizace vás umoří hlady.

Věříme v tržní disciplínu. Trh přirozeně disciplinuje - prodávající se buď poučí a změní se, když se kupující nedostaví, nebo trh opustí. Když tržní disciplína chybí, není hranice, kam až se věci mohou zvrhnout. Heslo každého monopolu a kartelu, každé centralizované instituce, která nepodléhá tržní ukázněnosti, je: "Je nám to jedno, protože nemusíme". Trhy brání vzniku monopolů a kartelů.

Věříme, že trhy vyvedou lidi z chudoby - ve skutečnosti jsou trhy zdaleka nejúčinnějším způsobem, jak vyvést obrovské množství lidí z chudoby, a vždycky byly. Dokonce i v totalitních režimech vede postupné zvedání represivní boty z krku lidí a jejich schopnost vyrábět a obchodovat k rychlému růstu příjmů a životní úrovně. Zvedněte botu ještě o něco více, a bude to ještě lepší. Když ji sundáte úplně, kdo ví, jak moc všichni zbohatnou.

Věříme, že trhy jsou ze své podstaty individualistickým způsobem, jak dosáhnout vynikajících kolektivních výsledků.

Věříme, že trhy nevyžadují, aby lidé byli dokonalí, nebo dokonce měli nutně dobré úmysly – což je dobře, protože, už jste někdy viděli lidi? Adam Smith: "Od řezníka, sládka nebo pekaře neočekáváme večeři z dobrotivosti, ale kvůli jejich snaze o vlastní prospěch. Neobracíme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nikdy s nimi nemluvíme o svých potřebách, ale o jejich prospěchu."

David Friedman upozorňuje, že lidé dělají věci pro druhé lidi pouze ze tří důvodů - z lásky, peněz nebo z donucení. Láska se neškáluje, takže ekonomika může fungovat pouze na základě peněz nebo síly. Experiment se silou byl proveden a shledán nedostatečným. Zůstaňme u peněz.

Věříme, že nejvyšší morální obhajoba trhů spočívá v tom, že odvádějí lidi, kteří by jinak sbírali armády a zakládali náboženství, k mírumilovným produktivním činnostem.

Věříme, že trhy, abychom citovali Nicholase Sterna, jsou způsobem, jak se starat o lidi, které neznáme.

Věříme, že trhy jsou způsobem, jak vytvářet společenské bohatství pro vše ostatní, co si chceme zaplatit, včetně základního výzkumu, programů sociálního zabezpečení a národní obrany.

Věříme, že mezi kapitalistickým ziskem a systémem sociálního zabezpečení, který chrání zranitelné, není žádný rozpor. Ve skutečnosti jsou v souladu – tržní produkce vytváří ekonomické bohatství, z něhož se platí vše ostatní, co jako společnost chceme.

Věříme, že centrální ekonomické plánování vyzdvihuje ty nejhorší z nás a táhne všechny dolů; trhy využívají ty nejlepší z nás ve prospěch nás všech.

Věříme, že centrální plánování je zhoubná smyčka; trhy jsou vzestupná spirála.

Ekonom William Nordhaus ukázal, že tvůrci technologií jsou schopni vytěžit pouze asi 2 % ekonomické hodnoty vytvořené touto technologií. Zbylých 98 % proudí do společnosti v podobě toho, co ekonomové nazývají společenským přebytkem. Technologické inovace v tržním systému jsou ze své podstaty filantropické, a to v poměru 50:1. Kdo má z nové technologie větší užitek, jediná společnost, která ji vyrábí, nebo miliony či miliardy lidí, kteří ji používají ke zlepšení svého života? Q.E.D.

Věříme v koncept komparativní výhody Davida Ricarda - na rozdíl od kompetitivní výhody komparativní výhoda tvrdí, že i ten, kdo je ve všem nejlepší na světě, bude kvůli nákladům obětované příležitosti kupovat většinu věcí od jiných lidí. Komparativní výhoda v kontextu správně fungujícího volného trhu zaručuje vysokou zaměstnanost bez ohledu na úroveň technologie.

Domníváme se, že trh stanovuje mzdy jako funkci mezní produktivity pracovníka. Proto technologie - která zvyšuje produktivitu - vede k růstu mezd, nikoli k jejich poklesu. To je možná ta nejkontroverznější myšlenka v celé ekonomii, ale je pravdivá a máme 300 let historie, která to dokazuje.

Věříme v postřeh Miltona Friedmana, že lidské potřeby a přání jsou nekonečné.

Věříme, že trhy také zvyšují společenský blahobyt tím, že vytvářejí práci, do které se lidé mohou produktivně zapojit. Věříme, že všeobecný základní příjem by z lidí udělal zvířata v zoologické zahradě, chované státem. Člověk nebyl stvořen k tomu, aby byl chován; člověk byl stvořen k tomu, aby byl užitečný, produktivní a hrdý.

Jsme přesvědčeni, že technologické změny zdaleka nesnižují potřebu lidské práce, ale naopak ji zvyšují, protože rozšiřují rozsah toho, co lidé mohou produktivně dělat.

Věříme, že jelikož jsou lidské potřeby a přání nekonečné, je nekonečná i ekonomická poptávka a růst pracovních míst může pokračovat donekonečna.

Věříme, že trhy jsou generativní, nikoliv vykořisťovatelské; pozitivní součet, nikoliv nulový součet. Účastníci trhů navazují na práci a výsledky ostatních. James Carse popisuje konečné a nekonečné hry - konečné hry mají konec, kdy jedna osoba vyhrává a druhá prohrává; nekonečné hry nikdy nekončí, protože hráči spolupracují a objevují, co je ve hře možné. Trhy jsou ultimátní nekonečnou hrou.

Technicko-kapitálový stroj

Spojením technologie a trhů získáte to, co Nick Land nazval techno-kapitálový stroj, motor neustálé tvorby materiálu, růstu a hojnosti.

Věříme, že techno-kapitálový stroj trhů a inovací nekončí, ale naopak neustále stoupá vzhůru. Komparativní výhoda zvyšuje specializaci a obchod. Ceny klesají, čímž se uvolňuje kupní síla a vytváří se poptávka. Z klesajících cen mají prospěch všichni, kdo nakupují zboží a služby – tedy všichni. Lidská přání a potřeby jsou nekonečné a podnikatelé neustále vytvářejí nové zboží a služby, aby tato přání a potřeby uspokojili, a nasazují při tom neomezené množství lidí a strojů. Tato vzestupná spirála běží již stovky let, a to navzdory neustálému kvílení komunistů a ludditů. V roce 2019, před dočasným narušením COVIDem, byl totiž výsledkem největší počet pracovních míst s nejvyššími mzdami a nejvyšší úroveň materiální životní úrovně v dějinách planety.

Techno-kapitálový stroj za nás dělá přirozený výběr v oblasti idejí. Vítězí nejlepší a nejproduktivnější nápady, které se kombinují a vytvářejí ještě lepší nápady. Tyto nápady se zhmotňují v reálném světě jako technologicky umožněné zboží a služby, které by nikdy nevznikly de novo.

Ray Kurzweil definuje svůj zákon zrychlující se návratnosti: Technologický pokrok má tendenci živit sám sebe a zvyšovat rychlost dalšího pokroku.

Věříme v akceleracionismus – vědomé a záměrné pohánění technologického vývoje – abychom zajistili naplnění zákona zrychlujících se výnosů. Abychom zajistili, že spirála vzestupu technologického kapitálu bude pokračovat navždy.

Věříme, že techno-kapitálový stroj není proti-lidský – ve skutečnosti je to možná ta nejvíce pro-lidská věc, která existuje. Slouží nám. Techno-kapitálový stroj pracuje pro nás. Všechny stroje pracují pro nás.

Věříme, že základními zdroji vzestupné spirály techno-kapitálu jsou inteligence a energie - myšlenky a síla k jejich uskutečnění.

Inteligence

Věříme, že inteligence je hlavním motorem pokroku. Inteligence dělá všechno lepším. Inteligentní lidé a inteligentní společnosti překonávají ty méně inteligentní prakticky ve všech ukazatelích, které můžeme měřit. Inteligence je přirozeným právem lidstva; měli bychom ji co nejvíce a nejširší měrou rozšiřovat.

Věříme, že inteligence je na cestě vzhůru – zaprvé proto, že stále více chytrých lidí na celém světě je zapojeno do techno-kapitálového stroje; za druhé proto, že se lidé spojují se stroji do nových kybernetických systémů, jako jsou společnosti a sítě; za třetí proto, že umělá inteligence zvyšuje schopnosti našich strojů i nás samotných.

Věříme, že jsme připraveni na vzestup inteligence, který rozšíří naše schopnosti do nepředstavitelných výšin.

Věříme, že umělá inteligence je naší alchymií, naším kamenem mudrců – doslova nutíme písek myslet.

Věříme, že umělou inteligenci je nejlepší považovat za univerzálního řešitele problémů. A my máme spoustu problémů k řešení.

Věříme, že umělá inteligence může zachránit životy – pokud jí to dovolíme. Medicína, spolu s mnoha jinými obory, je v době kamenné ve srovnání s tím, čeho můžeme dosáhnout spojenou lidskou a strojovou inteligencí, která bude pracovat na nových lécích. Existují desítky běžných příčin úmrtí, které lze pomocí umělé inteligence napravit, od automobilových nehod přes pandemie až po válečnou střelbu do vlastních řad.

Jsme přesvědčeni, že jakékoli zpomalení nebo omezení AI bude stát životy. Úmrtí, kterým se dalo předejít díky umělé inteligenci, jejíž existenci se podařilo zabránit, jsou formou vraždy.

Věříme v rozšířenou inteligenci stejně jako v umělou inteligenci. Inteligentní stroje doplňují inteligentní lidi, což je hnací silou geometrického růstu lidských schopností.

Věříme, že rozšířená inteligence je hnací silou produktivity, která je hnací silou růstu mezd, což je hnací silou poptávky, která je hnací silou vytváření nové nabídky... bez horní hranice.

Energie

Energie je život. Považujeme ji za samozřejmost, ale bez ní máme tmu, hlad a bolest. S ní máme světlo, bezpečí a teplo.

Věříme, že spotřeba energie by měla mít vzestupnou tendenci. Energie je základním motorem naší civilizace. Čím více energie máme, tím více lidí můžeme uživit a tím lepší může být život každého z nás. Měli bychom všechny pozvednout na úroveň spotřeby energie, kterou máme my, pak zvýšit naši spotřebu 1000x a pak zvýšit spotřebu energie všech ostatních také 1000x.

Současný rozdíl ve spotřebě energie na obyvatele mezi menším rozvinutým světem a větším rozvojovým světem je obrovský. Tento rozdíl se zmenší – buď masivním zvýšením výroby energie, čímž se všichni budou mít lépe, nebo masivním snížením výroby energie, čímž se všichni budou mít hůře.

Jsme přesvědčeni, že výroba energie nemusí růst na úkor životního prostředí. Již dnes máme stříbrnou kulku pro prakticky neomezenou energii s nulovými emisemi – jaderné štěpení. V roce 1973 vyzval prezident Richard Nixon k projektu nezávislosti, tedy k výstavbě 1 000 jaderných elektráren do roku 2000, aby bylo dosaženo úplné energetické nezávislosti USA. Nixon měl pravdu; tehdy jsme elektrárny nepostavili, ale nyní můžeme, kdykoli se rozhodneme.

Komisař pro atomovou energii Thomas Murray v roce 1953 řekl: "Po léta byl štěpící se atom, zabalený do zbraní, naším hlavním štítem proti barbarům. Nyní je navíc nástrojem, který nám Bůh daroval k tomu, abychom vykonali konstruktivní práci pro lidstvo." Murray měl také pravdu.

Věříme, že se blíží druhá stříbrná energetická kulka – jaderná fúze. I tu bychom měli budovat. Stejné špatné myšlenky, které fakticky postavily štěpení mimo zákon, se pokusí postavit mimo zákon i jadernou fúzi. Neměli bychom jim to dovolit.

Věříme, že neexistuje žádný přirozený konflikt mezi techno-kapitálem a přírodním prostředím. Emise uhlíku na obyvatele jsou v USA nyní nižší než před 100 lety, a to i bez jaderné energie.

Věříme, že technologie je řešením zhoršování životního prostředí a krizí. Technologicky vyspělá společnost zlepšuje přírodní prostředí, technologicky stagnující společnost ho ničí. Chcete-li vidět devastaci životního prostředí, navštivte některou bývalou komunistickou zemi. Socialistický SSSR byl pro přírodní prostředí mnohem horší než kapitalistické USA. Vyhledejte si Aralské moře.

Věříme, že technologicky stagnující společnost má omezenou energii za cenu ničení životního prostředí; technologicky vyspělá společnost má neomezenou čistou energii pro každého.

Hojnost

Věříme, že bychom měli inteligenci a energii uvést do pozitivní zpětné vazby a obojí hnát do nekonečna.

Věříme, že bychom měli využít zpětnovazební smyčku inteligence a energie k tomu, aby vše, co chceme a potřebujeme, bylo hojné.

Věříme, že měřítkem hojnosti jsou klesající ceny. Pokaždé, když cena klesne, se lidem, kteří si to koupí, zvýší kupní síla, což je totéž jako zvýšení příjmu. Pokud klesá cena mnoha druhů zboží a služeb, výsledkem je exploze kupní síly, reálného příjmu a kvality života směrem nahoru.

Jsme přesvědčeni, že pokud inteligenci i energii "zlevníme tak, že se nebudou muset měřit", bude konečným výsledkem to, že veškeré fyzické zboží zlevní jako tužky. Tužky jsou ve skutečnosti technologicky poměrně složité a náročné na výrobu, a přesto se nikdo nezlobí, když si tužku půjčíte a nevrátíte ji. Totéž bychom měli učinit i v případě veškerého fyzického zboží.

Domníváme se, že bychom se měli snažit o snížení cen v celé ekonomice tím, že budeme používat technologie, dokud nebude co nejvíce cen fakticky nulových, což vynese úroveň příjmů a kvalitu života do stratosféry.

Jsme přesvědčeni, že Andy Warhol měl pravdu, když řekl: "Na této zemi je skvělé, že Amerika založila tradici, kdy nejbohatší spotřebitelé kupují v podstatě stejné věci jako ti nejchudší. Můžete se dívat na televizi a vidět tam Coca-Colu a můžete vědět, že prezident pije Colu, Liz Taylorová pije Colu, a jen si pomyslete, že vy můžete pít Colu také. Cola je Cola a za žádné peníze nedostanete lepší Colu než tu, kterou pije ten vandrák na rohu. Všechny Coly jsou stejné a všechny Coly jsou dobré." Totéž platí pro prohlížeč, chytrý telefon, chatbota.

Jsme přesvědčeni, že technologie v konečném důsledku vedou svět k tomu, co Buckminster Fuller nazval "efemérností" - ekonomové tomu říkají "dematerializace". Fuller: "Technologie vám umožňuje dělat stále více a více se stále menším množstvím, až nakonec můžete dělat všechno s ničím."

Věříme, že technologický pokrok proto vede k materiálnímu dostatku pro všechny.

Věříme, že konečnou odměnou za technologickou hojnost může být masivní rozšíření toho, co Julian Simon nazval "konečným zdrojem" – lidí.

Stejně jako Simon věříme, že lidé jsou nejvyšším zdrojem – s větším počtem lidí přichází více kreativity, více nových nápadů a více technologického pokroku.

Věříme, že materiální hojnost proto v konečném důsledku znamená více lidí – mnohem více lidí – což následně vede k větší hojnosti.

Jsme přesvědčeni, že naše planeta je dramaticky málo zalidněná ve srovnání s populací, kterou bychom mohli mít při dostatku inteligence, energie a materiálních statků.

Jsme přesvědčeni, že světová populace se může snadno rozšířit na 50 miliard lidí nebo i více, a pak ještě mnohem více, protože nakonec osídlíme i jiné planety.

Věříme, že ze všech těchto lidí vzejdou vědci, technologové, umělci a vizionáři, o kterých se nám ani nesnilo.

Věříme, že konečným posláním technologie je rozvoj života na Zemi i ve hvězdách.

Ne utopie, ale skoro ano

Nejsme však utopisté.

Jsme stoupenci toho, co Thomas Sowell nazývá Omezená vize.

Věříme, že Omezená vize - oproti Neomezené Vizi Utopie, Komunismu a Odbornictví - znamená brát lidi takové, jací jsou, empiricky testovat myšlenky a nechat lidi, aby se sami rozhodovali.

Nevěříme v Utopii, ale ani v Apokalypsu.

Věříme, že změny se dějí pouze na okraji - ale mnoho změn na velmi velkém okraji může vést k velkým výsledkům.

I když nejsme utopisté, věříme v to, co Brad DeLong označuje jako "courání k Utopii" – děláme to nejlepší, co může padlé lidstvo dělat, a zlepšujeme věci za pochodu.

Stát se technologickými nadlidmi

Věříme, že technologický pokrok je jednou z nejctnostnějších věcí, které můžeme dělat.

Věříme, že se záměrně a systematicky proměňujeme v lidi, kteří mohou technologie rozvíjet.

Věříme, že to jistě znamená technické vzdělání, ale také to znamená jít do praxe, získávat praktické dovednosti, pracovat v týmech a vést je – usilovat o vybudování něčeho většího, než jsme my sami, usilovat o spolupráci s ostatními, abychom jako skupina vybudovali něco, co nás přesahuje.

Věříme, že přirozená lidská touha vyrábět věci, získávat území a objevovat neznámé může být produktivně využita při budování technologií.

Věříme, že zatímco fyzické hranice, alespoň zde na Zemi, jsou uzavřené, technologické hranice jsou doširoka otevřené.

Věříme, že technologické hranice je třeba prozkoumat a využít.

Věříme v romantiku technologie, průmyslu. Věříme v Eros vlaku, auta, elektrického světla, mrakodrapu. A mikročipu, neuronové sítě, rakety, rozštěpeného atomu.

Věříme v dobrodružství. Podnikáme hrdinské cesty, bouříme se proti statu quo, mapujeme neprobádaná území, přemáháme draky a přinášíme domů kořist pro naše společenství.

Abychom parafrázovali manifest z jiné doby a místa: "Krása existuje pouze v boji. Neexistuje žádné mistrovské dílo, které by nemělo agresivní charakter. Technologie musí být násilným útokem na síly neznáma, aby je donutila sklonit se před člověkem."

Věříme, že jsme, byli jsme a vždy budeme pány technologie, nikoliv oběti technologií. Mentalita oběti je prokletím v každé oblasti života, včetně našeho vztahu k technologii - je zbytečná a sebezničující. Nejsme oběti, jsme dobyvatelé.

Věříme v přírodu, ale věříme také v její překonání. Nejsme primitivové, kteří se krčí ve strachu před bleskem. Jsme vrcholový predátor; blesk pracuje pro nás.

Věříme ve velikost. Obdivujeme velké technology a průmyslníky, kteří tu byli před námi, a usilujeme o to, aby na nás dnes byli hrdí.

A věříme v humanitu- individuální i kolektivní.

Technologické hodnoty

Věříme v ctižádostivost, agresivitu, vytrvalost, neúnavnost – sílu.

Věříme v zásluhy a úspěch.

Věříme ve statečnost, v odvahu.

Věříme v hrdost, sebedůvěru a sebeúctu - pokud jsou zasloužené.

Věříme ve svobodu myšlení, svobodu slova a svobodné bádání.

Věříme ve skutečnou vědeckou metodu a osvícenské hodnoty svobodné diskuse a zpochybňování autority odborníků.

Věříme v to, co řekl Richard Feynman: "Věda je víra v nevědomost odborníků."

A také: "Raději otázky, na které nelze odpovědět, než odpovědi, které nelze zpochybnit".

Věříme v znalost místních poměrů, v to, že rozhodují lidé se skutečnými informacemi, a ne v to, že si budeme hrát na Boha.

Věříme v přijetí odlišnosti, ve zvýšení zájmu.

Věříme v riziko, ve skoky do neznáma.

Věříme v dějinnost, v individualismus.

Věříme v zásadní schopnosti.

Věříme v absolutní odmítnutí ukřivděnosti. Jak řekla Carrie Fisherová: "Ukřivděnost je jako pít jed a čekat, až ten druhý zemře." Přijímáme odpovědnost a překonáváme ukřivděnost.

Věříme v soutěž, protože věříme v evoluci.

Věříme v evoluci, protože věříme v život.

Věříme v pravdu.

Věříme, že bohatství je lepší než chudoba, levný je lepší než drahý a hojnost je lepší než nedostatek.

Věříme, že všichni budou bohatí, všechno bude levné a všeho bude dostatek.

Věříme, že vnější motivace - bohatství, sláva, pomsta - jsou v pořádku, pokud jsou naplněné. Věříme však, že vnitřní motivace – uspokojení z budování něčeho nového, kamarádství v týmu, úspěchu, vědomí, že se člověk stává lepší verzí sebe sama – jsou uspokojivější a trvalejší.

Věříme v to, co Řekové nazývali eudaimonia skrz arete – rozkvět díky dokonalosti.

Věříme, že technologie je univerzální. Technologii nezajímá vaše etnická příslušnost, rasa, náboženství, národnost, pohlaví, sexualita, politické názory, výška, váha, vlasy nebo jejich nedostatek. Technologii vytváří virtuální Spojené národy talentů z celého světa. Každý, kdo má pozitivní přístup a levný notebook, může přispět. Technologie je maximálně otevřená společnost.

Věříme v kodex Silicon Valley "pay it forward", vzájemnou důvěru prostřednictvím vyrovnaných pobídek, velkorysost ducha, abychom si navzájem pomáhali učit se a růst.

Věříme, že Amerika a její spojenci by měli být silní, a ne slabí. Věříme, že národní síla liberálních demokracií pramení z ekonomické síly (finanční síla), kulturní síly (měkká síla) a vojenské síly (tvrdá síla). Ekonomická, kulturní a vojenská síla vyplývá z technologické síly. Technologicky silná Amerika je v nebezpečném světě silou dobra. Technologicky silné liberální demokracie chrání svobodu a mír. Technologicky slabé liberální demokracie prohrávají se svými autokratickými soupeři, čímž se všem daří hůře.

Věříme, že technologie umožňuje a zvyšuje pravděpodobnost dosažení velikosti.

Věříme v naplnění našeho potenciálu, v to, že se staneme naplno lidmi – pro sebe, pro naše společenství i pro naši společnost.

Smysl života

Technooptimismus je materiální filozofií, nikoliv politickou filozofií.

Nejsme nutně levicoví, i když někteří z nás ano.

Nejsme nutně pravicoví, i když někteří z nás ano.

Jsme materiálně zaměření, a to z nějakého důvodu – abychom ukázali, jak si můžeme zvolit život uprostřed materiální hojnosti.

Častou kritikou technologií je, že odstraňují z našich životů možnost volby, protože za nás rozhodují stroje. To je bezpochyby pravda, nicméně je to více než vyváženo svobodou tvořit svůj život, která vyplývá z materiální hojnosti vytvořené díky používání strojů.

Materiální hojnost plynoucí z trhů a technologií otevírá prostor pro víru, pro politiku a pro volbu způsobu života, a to jak společenského, tak individuálního.

Věříme, že technologie je osvobozující. Osvobozuje lidský potenciál. Osvobozuje lidskou duši, lidského ducha. Rozšiřuje to, co znamená být svobodný, být naplněný, být naživu.

Věříme, že technologie otevírá prostor pro to, co znamená být člověkem.

Nepřátelé

Máme nepřátele.

Našimi nepřáteli nejsou špatní lidé – spíš špatné myšlenky.

Naše současná společnost je již šest desetiletí vystavena masové demoralizační kampani – proti technologiím a proti životu – pod různými názvy jako "existenční riziko", "udržitelnost", "ESG", "cíle udržitelného rozvoje", "společenská odpovědnost", "kapitalismus zainteresovaných stran", "princip předběžné opatrnosti", "důvěra a bezpečnost", "technologická etika", "řízení rizik", "de-growth", "limity růstu".

Tato demoralizační kampaň je založena na neblahých myšlenkách minulosti – zombie myšlenkách, mnohdy odvozených z komunismu, katastrofálních tehdy i dnes – které odmítají zemřít.

Naším nepřítelem je stagnace.

Naším nepřítelem je anti-zásluha, anti-ambicióznost, anti-usilování, anti-dosahování, anti-skvělost.

Naším nepřítelem je etatismus, autoritářství, kolektivismus, centrální plánování, socialismus.

Naším nepřítelem je byrokracie, vetokracie, gerontokracie, slepá úcta k tradici.

Naším nepřítelem je korupce, regulační zajetí, monopoly, kartely.

Naším nepřítelem jsou instituce, které byly v mládí vitální, energické a hledající pravdu, ale nyní jsou zkompromitované, zkorodované a hroutí se – blokují pokrok ve stále zoufalejších snahách o zachování svého významu a horečně se snaží ospravedlnit své další financování navzdory narůstající dysfunkci a stupňující se neschopnosti.

Naším nepřítelem je věž ze slonoviny, světonázor vševědoucích odborníků, kteří si libují v abstraktních teoriích, luxusním přesvědčení, sociálním inženýrství, jsou odtrženi od reálného světa, blouzní, nejsou voleni a nejsou odpovědní - hrají si na boha s životy ostatních a jsou zcela izolováni od následků svých činů.

Naším nepřítelem je ovládání řeči a ovládání myšlení – stále častěji používáný, přímo před našima očima, návod z knihy George Orwella "1984".

Naším nepřítelem je Neomezená vize Thomase Sowella, Univerzální a homogenní stát Alexandra Kojeva, Utopie Thomase Mora.

Naším nepřítelem je princip předběžné opatrnosti, který by zabránil prakticky veškerému pokroku od doby, kdy člověk poprvé ovládl oheň. Princip předběžné opatrnosti byl vymyšlen, aby zabránil rozsáhlému nasazení civilní jaderné energie, což je možná nejkatastrofálnější chyba západní společnosti za mého života. Princip předběžné opatrnosti způsobuje našemu světu obrovské a zbytečné trápení i dnes. Je hluboce nemorální a musíme ho s krajním důrazem zavrhnout.

Naším nepřítelem je zpomalování, odbourávání růstu, depopulace - nihilistické přání, tak módní mezi našimi elitami, aby bylo méně lidí, méně energie a více utrpení a smrti.

Naším nepřítelem je Poslední člověk Friedricha Nietzscheho:

Pravím vám: musí mít ještě chaos ve svém nitru, kdo chce zroditi tančící hvězdu.

Pravím vám: vy ještě máte chaos ve svém nitru.

Běda! Přijde čas, kdy člověk již nebude roditi hvězd. Běda! Přijde čas člověka, jenž zasluhuje největšího pohrdání a sám sebou již neumí pohrdat.

Hleďte! Ukazuji vám posledního člověka. “Co je láska? Co stvoření? Co touha? Co hvězda?“ – tak se ptá poslední člověk a mžourá.

Tehdy země bude drobounce malá a na ní bude poskakovati poslední člověk, zdrobňující všechno. Jeho pokolení je nevyhladitelné jako zemská blecha; poslední člověk žije nejdéle.

(...) Ještě se pracuje, neboť práce je zábava. Ale dávají pozor, aby zábava nevysilovala. Již nechudnou a nebohatnou: obé je příliš namáhavé.
Žádný pastýř a jediný ovčinec! Každý chce stejné, každý je stejný: kdo cítí jinak, jde z vlastní vůle do blázince.

„Dříve bláznil celý svět“ – říkají nejpovedenější a mžourají. Každý je důvtipný a ví vše, co se sběhlo: i není konce výsměchu. (...)

„My vynalezli štěstí“ – říkají poslední lidé a mžourají. –

— Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Přeložil Otokar Fischer

Naším nepřítelem je... toto.

My se snažíme, abychom nebyli... tím.

Vysvětlíme lidem v zajetí těchto zombie myšlenek, že jejich obavy jsou neopodstatněné a budoucnost je světlá.

Věříme, že tito zajatci trpí ukřivděností – čarodějnickým lektvarem ze zášti, hořkosti a vzteku, který způsobuje, že zastávají pomýlené hodnoty, hodnoty, které škodí jim samotným i lidem, na nichž jim záleží.

Jsme přesvědčeni, že jim musíme pomoci najít cestu z jejich labyrintu bolesti, který si sami vytvořili.

Zveme všechny, aby se k nám připojili v Technooptimismu.

Voda je příjemně teplá.

Staňte se našimi spojenci v honbě za technikou, hojností a životem.

Budoucnost

Odkud jsme přišli?

Naše civilizace byla vybudována na základech ducha objevování, zkoumání a industrializace.

Kam směřujeme?

Jaký svět budujeme pro naše děti a jejich děti a jejich děti?

Svět strachu, viny a zášti?

Nebo svět ambicí, hojnosti a dobrodružství?

Věříme ve slova Davida Deitche: "Máme povinnost být optimističtí. Protože budoucnost je otevřená, není předem daná, a proto ji nelze jen tak přijmout: všichni jsme zodpovědní za to, co nás čeká. Je tedy naší povinností bojovat za lepší svět."

Dlužíme to minulosti i budoucnosti.

Je čas stát se techno-optimistou.

Je čas budovat.

Svatí patroni technooptimismu

Místo podrobných poznámek pod čarou a citací si přečtěte dílo těchto lidí a i vy se stanete technooptimisty.

@BasedBeffJezos

@bayeslord

@PessimistsArc

Ada Lovelace

Adam Smith

Andy Warhol

Bertrand Russell

Brad DeLong

Buckminster Fuller

Calestous Juma

Clayton Christensen

Dambisa Moyo

David Deutsch

David Friedman

David Ricardo

Deirdre McCloskey

Doug Engelbart

Elting Morison

Filippo Tommaso Marinetti

Frederic Bastiat

Frederick Jackson Turner

Friedrich Hayek

Friedrich Nietzsche

George Gilder

Isabel Paterson

Israel Kirzner

James Burnham

James Carse

Joel Mokyr

Johan Norberg

John Galt

John Von Neumann

Joseph Schumpeter

Julian Simon

Kevin Kelly

Louis Rossetto

Ludwig von Mises

Marian Tupy

Martin Gurri

Matt Ridley

Milton Friedman

Neven Sesardic

Nick Land

Paul Collier

Paul Johnson

Paul Romer

Ray Kurzweil

Richard Feynman

Rose Wilder Lane

Stephen Wolfram

Stewart Brand

Thomas Sowell

Vilfredo Pareto

Virginia Postrel

William Lewis

William Nordhaus