Odešel jsem z Gazetista, nastoupil jsem do nové práce, a tak se rozkoukávám a, po pravdě, snažím se hodně odpočívat. Potřebuju to.
A jak tak odpočívám, tak sleduju a nasávám, co se děje kolem, a především pozoruju kulturní války. To označení je takové radikální, a přitom se používá pro úplné, s dovolením, píčoviny.
Kulturní válka má nějakou svou definici a obsah, ale v posledních letech se používá pokaždé, když se na sociální síti rozjede diskuse mezi levicí a pravicí o nějakou banalitu. A je jedno, jestli to je kreténský návrh progresivní levice, tedy něco ve stylu "bohaté zrušit a všechno všem", nebo kreténský návrh konzervativní pravice ve stylu "tradiční rodina je..." Vždycky se o tom poštěká dostatečný počet lidí, a vždycky to vygeneruje akorát pachuť těch ostatních, kteří se, třeba jako já, považují za liberální pravici, popřípadě za liberální levici.
Ale tak to je holt osud liberála. Já naprosto kvetu z ultrakonzervativních pindů o manželství, potratech a LGBTQ+, a když se ozvu, dočkám se nálepky levičáckého progresivisty. Jupí. Stejně tak kvetu z radikální levice, která mě nazývá konzervativcem. Jupí jou.
Co nám tedy v srpnu sociální média nabídla za povyražení?
Adéla Šípová, senátorka, jela autobusem.
To by samo o sobě nebylo nic špatného, ale ona svůj zážitek sdílela, a bohužel ho použila jako oslí můstek k politické agendě. Spočítala cestující, hezky je roztřídila do čtyř kategorií (žena, maminka, mladší muži, pánové ve vyšším věku), a své pozorování zakončila politickou agendou.
První část je OK, druhá část je OK, dohromady z toho vyšla dobrá chujovina, za kterou po právu dostala naloženo durch um durch. Takže místo diskuse o tom, jak přivést víc žen do diskuse o plánování veřejné dopravy, což je legitimní téma, se vedla diskuse o tom, jestli k tomu dospěla na základě jednoho pozorování (za to si může sama, když to takhle hloupě spojila do jednoho), a ryzí trolling genderové agendy an sich (proč neuvedla pohlaví ani gender toho mimina, a jestli se ptala těch žen, zda se identifikují jako ženy, nebo jestli se dopustila gender assumingu, jestli maminka není žena atd.)
Krásně to bublalo několik dní. Naštěstí nic nebublá dlouho a kulturní válka potřebuje stále nové fronty, takže se začalo menstruovat.
Respektive zvedlo se téma menstruační chudoby. A protože nic není tak pitomé, dokud to není pořádně pitomé, tak to bylo namotané na téma "menstruační potřeby zdarma".
A zase - je to věc, o které se dá diskutovat. Měly by být základní pomůcky dostupné zdarma? A jak? Nebo šlo o jejich dostupnost na dámských WC ve veřejných prostorách, ve firmách atd.? Je to legitimní diskuse o společenském tématu, které se týká všech, protože všichni platí daně a všichni mají v demokracii právo se vyjádřit k případnému rozdávání čehosi komusi ze státního. Následoval klasický scénář: když se ozval nějaký muž proti plošnému rozdávání, vrhly se na něj bojovnice s pokřikem "my si menstruování nevybraly", "muži nás poučují o menstruaci" a "kdyby menstruovali muži, tak blablabla..." Takže v tom zanikl jak hlas mužů, kteří vysvětlovali, že jim nejde o "menstruaci", ale o "dávání zdarma", zanikl i hlas žen, které tenhle nápad označovaly za ptákovinu, popřípadě zmiňovaly, že opravdu chudým ženám tyhle pomůcky dávno dávají charity, potravinové banky atd., a zazníval jen hlas trollů, co chtěli hajzlpapír zdarma, jídlo zdarma, cokoli. Do téhle diskuse přispět čímkoli racionálním nemožno.
Za sebe říkám, že s tím nemám problém. V některých firmách je balení vložek či tampónů na dámském WC naprosto běžné, i když zaměstnankyně pravděpodobně netrpí "menstruační chudobou". Stejně tak i na některých úřadech. Nebo na WC u lepších benzínek. A šel bych ještě dál: je tam mejdlo, tak co tam nedat i nějaký neutrální parfém? Hlavně teď v létě, v MHD, to by bylo, co?
Jenže na tohle naráží jiná moje zkušenost. Stále je ve společnosti hodně lidí, co tyhle věci, co jsou "zdarma", považují za veřejnou pastvinu, a mají dojem, že když si z toho urvou co nejvíc pro sebe, tak vyzrajou na systém. Znáte to: uklízečky ve firmě dají na WC náhradní role toaleťáku, a za pár hodin je někdo ukradne. Zcela vážně: přijde, naskládá si je do tašky a odnese domů. Není jim to blbé. Jsou takoví, kteří si vezmou prázdnou PETku od pití a "odstříkají" si do ní na WC tekuté mýdlo. Jo, takové to za 30 korun půllitr. Protože ušetřili. Nedělám si iluze, že by menstruační pomůcky nedopadly úplně stejně.
Nota bene když víme, že jsou mezi námi mladí revolucionáři, pro které je shoplifting based (překlad: Krást v obchodech je v pohodě).
Což teda byla reakce na to, že její milý psal, jak krade v obchodech fakin trenky, protože stojí 120 Kč a on na ně nemá, takže je naprosto etické je ukrást. Trenková chudoba, no.