Dostal jsem pár otázek do rozhovoru ohledně Gazetista a placeného obsahu vůbec.

Nechci paní kolegyni novinářce profláknout odpovědi dřív, než vyjdou, ale když jsem si je pročítal, napadaly mě řetězcem asociací různé příhody, které jsem zažíval už od dob prvních blogů.

Jedna otázka se třeba týkala vztahu Gazetista a novin. Jako že my, co jsme Gazetisto dělali, jsme nějakým způsobem přišli z médií a jsme s nimi spojení, tak jestli to míníme nějak novinářsky.

Photo by Claudio on Unsplash

To mi připomnělo, jak se před pár dny vyjádřil kdosi z Unie vydavatelů, že když tam vstoupíme, tak že by nám mohli vypomoci tím, že "o našem projektu informují lidi, kteří tvoří online obsah". Smál jsem se, až jsem se za břicho popadal. Unie vydavatelů, jak jsem se na jejich webu dovzdělal, sdružuje velké mediální domy (a nemá na webu HTTPS, ale to jen na okraj...) Řeknu to ještě jednou, a pomaleji: Sdružuje - velké - mediální - domy. A pár menších, samozřejmě...

Přišlo mi to takové mile starosvětské, skoro jako nějaký cech. Když to řeknu natvrdo: na začátku tohoto tisíciletí, v prvních letech, se stalo na internetu cosi, čemu se pak začalo říkat Web 2.0, a co s sebou přineslo, kromě spousty jiných věcí, i uživatelsky generovaný obsah v takové míře, že až hanba. Najednou mohl na web psát kdokoli cokoli, a taky to podle toho vypadalo.

Což není pejorativní, jak by se mohlo zdát. Naopak.