"Když je dnes člověku dvacet" napsal Bondy a nahráli to Plastici.

Není mi dvacet. Dvacet let píšu blogy. Není to ani dneska, to výročí je takové fluidní, ale velmi zhruba jsem zjistil, že píšu blogy, komentáře, glosy atd. už od roku 2002. Takže jsem se rozhodl udělat výbor.

Tedy výbor od slova vybrat, nikoli jako snad komitét. Nebo, pokud to bude jasnější: rozhodl jsem se udělat výtah.

Photo by Vale on Unsplash

Přesně tak. Výtah, čili zdviž.

Proto jsem teď strávil několik víkendů ve svých archivech. První blog, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, první noviny, druhé... Snažil jsem se vybrat buď to, co mi přišlo dodneška aktuální, nebo to, co nějak komentovalo tehdejší dobu, anebo něco, kde jsem se fakt škaredě seknul a dneska se tomu směju.

Když jsem to všechno vybral, tak jsem z toho ještě část vyházel, protože nechci udělat jen výbor prostý, ale chci výbor komentovaný - tedy když někde budu za pitomce, tak dopsat, proč za něj jsem. Nebo když jsem psal o nějaké tehdejší světodějnosti, tak připomenout, oč šlo, protože tehdejší světodějnost je dnešní matná vzpomínka. Anebo někde prostě jen doplnit po letech kontext. Třeba jsem tehdy nechtěl být konkrétní, ale dneska už můžu. A podobně.