Problém totální perspektivy
Chtěl jsem vám napsat, že jsem ráno nesnídal a mám hlad, ale pak jsem si uvědomil, že jsem nezmínil, že na planetě je miliarda lidí, co mají hlad, a na Ukrajině je válka.
Možná jsem vám chtěl napsat, že chci jet na dovolenou, ale pak jsem si uvědomil, že bych se tím dotknul citů všech těch, kteří na dovolenou nemohou.
Anebo jsem vám chtěl napsat, co si myslím o téhle perspektivě, ale pak jsem si uvědomil, že na světě je tolik bezperspektivních lidí, které bych musel zmínit, že...
A víte co? Nemusíte být všichni zticha jen proto, že je na světě utrpení. Můžete se radovat, můžete mít problémy, strasti, bolesti, můžete být naštvaní a můžete být šťastní bez ohledu na to, že je na světě někdo, kdo právě teď trpí.
Protože vy nejste Ježíš a nemáte snímat hříchy světa svým utrpením.
Celé tohle je jen vaše morální berlička, abyste se mohli dojímat: nad krutostí ve světě, nad tím, jak se nad sebou dojímáte, a hlavně nad tím, jak je vaše dojetí šlechetné!
Promiňte - nasral jsem vás? Pokud ano, tak je to dobře, ještě nejste ztraceni.