Tohle bude ještě zajímavé a brzy o tom uslyšíme tak často jako o Stanfordském vězeňském experimentu.

V originále je to stručný článek z roku 2013 s názvem Motivated Numeracy and Enlightened Self-Government (Dan M. Kahan a kol.) V češtině o tom zatím moc zmínek není; hledejte to pod heslem "politicky motivované uvažování". V práci autoři zkoumali, jaký vliv na intepretaci faktů má naše politická orientace, a došli k závěru, že hraje stejnou roli jako například známější konfirmační zkreslení.

Konfirmační zkreslení (confirmation bias) určitě znáte. Když se člověk dozvídá nové informace o něčem, na co už má názor, tak k nim často přistupuje podle toho, jestli jsou v souladu s jeho názorem. Pokud ano, má tendenci jim víc věřit a považovat je za kvalitnější, pokud jsou v rozporu, vnímá je jako málo hodnověrné a pochybné.

Stejné zkreslení může i za paradoxní jev, kdy člověk, který zastává bludný postoj, se po konfrontaci s objektivními fakty nenechá přesvědčit, ale naopak se ještě víc zatvrdí ve svém původním postoji (backfire effect).

Pokud chcete názornou ukázku, rozhlédněte se kolem sebe. Podívejte se na sociální sítě. Jak konfirmační zkreslení, tak backfire effect, kvete všude v zářivých barvách.

Podobné je diskonfirmační zkreslení (informace, co jsou v rozporu s naším postojem, máme tendenci ověřovat důkladněji).

No a bohatý rejstřík zkreslení doplňuje právě politicky motivované uvažování, které dokáže ovlivnit i to, jak počítáme. Respektive přesněji řečeno: S jakými čísly počítáme.