Když se všichni rozhlédneme…

To se nám to pěkně sešlo, co? Národ si brousí ostrovtip na pitomém návrhu zdanění piva podle toho, jestli ho výčepák točí pravou rukou nebo do kelímku v dešti, jachachachá, to je legrace, a paralelně s tím mám plné tajmlajny diskusí o učitelkách na železničním přejezdu.

Nechci se vůbec ani slovem vyjadřovat k tomu, jestli dvě dospělé osoby, co ženou děti přes koleje okolo závor, jsou nebo nejsou to či ono. Vážně ne. Chci se zastavit (zase) o krok dál — totiž u chytráků, co neváhají přispět do diskusí svým hovězím názorem, totiž že to je v pořádku.

Protože čert vem dvě báby — ty dostanou co zaslouží, ale jestli mi z něčeho hoří vohně u řiti, to jsou právě tihle mudrcové a jejich snaha obhajovat, že něco, co se nemá dělat, se vlastně někdy dělat může.

Photo by Vahid Moeini Jazani on Unsplash

A to je to, co mě na tom sere: pocit těhle chytráků, že když je zákaz podle nich špatný, tak ho přece oni můžou obejít! Že na to mají vyšší právo, nad zákon i ústavu. Oni můžou přejít přes přejezd, i když svítí červená, protože se rozhlídli!

Jestli to nevíte, tak člověk, který se rozhlídnul, je od té chvíle nadán schopností přehlasovat zákony, včetně fyzikálních! Navíc má pocit, že je ale kurevsky chytrej, rozhodně chytřejší než ti blbečkové, co čekají.

Dvojnásobný bonus pak dostává ten, kdo to tam zná! Páč tam chodí denně. Denně ví, že ty závory jsou dole zbytečně dlouho, navíc to má ve voku a ví, že ve 14:37 mají jít závory dolů na 1 minutu a 8 sekund. Běda, když po 1:10 nejdou nahoru — to ví (protože to tam zná), že to ty kreténi mají zase porouchaný a že může přejít. Když se rozhlídne.

Však jo, takových Sokratů železničních přejezdů tu máme skoro tolik jako fotbalových trenérů, navíc s tím bonusem, že lidový fotbalový trenér v důsledku svého mudrování málokdy skončí na krchově.

Další sorta mudrlantů, co mě krká, jsou strážci morálky: “A kdo z vás nikdy neporušil žádný zákaz, aha?” Aha?! AHA?

Takže protože lidé někdy poruší zákazy, tak je v pohodě lézt na přejezd se staženýma závorama?!

To je ovšem boží pravidlo: Protože snad každý někdy v autě překročil rychlost nebo přejel přes plnou nebo přešel mimo přechod, tak jsou vlastně zákazy relativní a nikdo nemá právo někoho jiného soudit! Zameťte si před prahama, že? To se vlastně můžeme všichni na zákony vysrat, protože stejně každý někdy něco porušil, a tedy nemá právo nikoho soudit, najmě pak míru okolností, které mu v tu chvíli říkaly, že pro něj zákon teď zrovna neplatí! Třeba se rozhlídnul…

Prostě jedním slovem: boží! Upřesněno dvěma slovy: Hovádka boží!

A konečně ta nejnej sorta pitomců s chrastítkem místo mozku rovnou jede do tvrdejch: “Kdo nepřejede na červenou, když přece vidí, že nic nejede, tak je kretén a hlupák!”

Já jsem prý pitomec, který čeká i v noci na prázdné silnici, když svítí červená. Důvody viz výše. A víte vy co? Leda kulový; pitomci jste vy, protože máte pocit, že zákazy platí jen tehdy, pokud neusoudíte, že zrovna teď zrovna tady zrovna vy máte výjimku!

Třeba že když je 4:23 v noci, křižovatka má tvar T a vy přijíždíte směrem z kopce, odkud byste přeci dávno viděli, jestli něco nejede… Nebo pokud odbočujete v provozovně, že?

Photo by Lynnea Tan on Unsplash

Smějete se Alence, jakou pitomost to odborníci přes řízení státu vyplodili, až vám praskají bránice. Chachachááá, sazba DPH je tolik, ale když je to v noci do přinesené nádoby, tak tolik, ovšem pokud přinášíte nádobu z provozovny, tak je to ještě jinak. Tohle je humor, ale sami vážně obhajujete stejný princip.

Nevíte někdo, jaká daň je na pivo, když se předtím rozhlídnete?

A jaká daň je na točenou desítku, když to v té hospodě znáte?!

Nemáte právo, naprosto žádné právo stěžovat si, že je tu nízký respekt k zákonům, když sami jste schopni tvrdit, že za určitých okolností na ten zákon serete. A ne omylem, ne v tísni, ne výjimečně — ale principiálně!

Konec hlášení, zas se můžete vrátit k posmívání nemehlům, co tenhle stát říděj. Oni se můžou smát taky, protože jim je jasné, že alibističtí sráči, kteří tak nějak jako obecně, ale najmě od jiných, vyžadují dodržování pravidel, ovšem sami se jimi moc nezalamují, protože pro ně to teď a tady neplatí, nikoho jiného nezvolí.

Natož aby zvolili někoho, kdo ty nesmyslné zákony a stupidní nařízení změní tak, aby minimalizoval počet možných výmluv a dobrých důvodů, proč se na ně vykašlat! Což je přesně to, co máte udělat, když píšete tu nejpitomější výmluvu: “Musím to porušit, protože pravidlo je špatné!” Změňte ho! Nebo se postarejte, aby ho někdo změnil!

Photo by Mark Duffel on Unsplash

To je totiž to, co máte udělat. Ne si udělat z porušování pravidla normu. Protože dokud bude trvat pocit, že se pravidla musí někdy porušit a že je to nikoli výjimka, ale normální, tak to tu bude stát furt za kulový.

Pak je jasné, že proti nesmyslům není žádný opravdu silný a účinný odpor. Prostě si všichni řeknou, že na to budou stejně kašlat, tak co se namáhat…

Přemýšlejte o tom. Bude to lepší, než vymýšlet, jak obhájit porušování pravidel…

PS: Asi deset minut po dopsání vyšlo toto

První, kdo napíše “nerozhlédnul se!”, získá titul “Řepa dne”…