Ne, nebudu psát o tom, že "úniky odposlechů" do médií jsou zlo, a je jedno, jestli se to týká těch či oněch. Už jsem to psal mockrát, darmo bych se opakoval.

Nebudu psát o tom, že "únik odposlechů" má magickou moc vypnout kritické myšlení. Že ho ten, kdo v nich čte, bere jako zjevenou pravdu, jako "stoprocentní obraz reality". Inu, žalostná je úroveň mediální gramotnosti, takže se nikdo nad "uniklým odposlechem" nezastaví a neřekne si: Moment! Nikdo neřeší, kdo odposlech pustil (protože odposlechy neunikají tak, že by investigativci v redakcích hackovali policejní datová úložiště), proč ho pustil (možná proto, že chce kauzu předpřipravit ve veřejném mínění), které pasáže pustil a proč, a kdo a proč z nich vybral to, co půjde do tisku.

Takže se vždycky vybere něco, co spolehlivě vyvolá pokrytecké pohoršení. Kott s jeho holením přirození, teď nějaké večírky s kurvama a koksem, zkrátka nejlacinější šmíra, o které si spořádaný občan řekne "no toto, tady je vidět, jací zvrhlíci tam jsou..." Snad nemusím dodávat, že spořádaný občan vlastně často nemá morální problém ani s kurvama, ani s omamnýma látkama. On to bere jako další důkaz zvrácenosti těch nahoře, což má rád, protože se může pokrytecky pohoršit.

Jenže když nemá spořádaný občan ku pohoršení ani kurvy, ani koks, ani pět na stole v českejch, tak se pohorší aspoň nad šifrováním. No toto, on si telefonoval s někým šifrovaným telefonem, to je jasné, že to je lump. Protože slušný člověk nepotřebuje šifrovat, jelikož nemá co skrývat.

(Mauro Sbicego on Unsplash)