Hrabu se v archivech.

Ne, počkejte, takhle z toho ta hrůza nečiší: Hrabu se ve svých archivech, ve svých starých článcích a zápiscích.

Důvod je prozaický: hodlám z nich udělat výbor. Tedy - ne výbor ve smyslu orgánu. Myslím výbor jako že vybrané kousky, sesumírované a seskládané do jednoho útvaru, doprovozeného nějakými ex post vysvětlivkami a poznámkami, jako třeba "tady vidíte, jak jsem se zmýlil", "tady tohle odkazuje na takovou věc, co se tehdy odehrála..." atd.

Trochu mi to usnadňuje, že něco jako blog píšu už od roku 2002, takže nejen že je z čeho vybírat (a co zahazovat, ofkóz), ale má to taky i nějaké vhodné rámování. Dvacet let zápisků, to je sakra velká část života. A člověk se mění. Hodně mění. Třeba víte, jak jsem před dvaceti lety neměl rád EU? No, tak dneska sice neplanu láskou nehynoucí, ale říkám si, že je rozhodně lepší v EU být, než v ní nebýt. Nebo jak jsem tehdy před patnácti lety neměl rád AJAX a webové aplikace? Nojo, pak přišlo Chrome, WCAG, HTML5, JavaScript se velmi výrazně proměnil, a najednou to je úplně jiná káva...

A jak se tak probírám těma zápiskama, tak nacházím perličky a věci, na které jsme už pozapomněli.

Třeba na to, jak Klaus fakoval mírotvůrce.

Dneska, s jasným obrazem hasbeen Klause coby proruské filcky a podivného snad-ani-ne-konzervativce, to zní trochu paradoxně, ale tehdy bylo jeho odmítnutí mírového hnutí docela zajímavé. Ono to mírové hnutí tehdy bylo jiné, než se zdálo, a až dneska se to ukazuje. Ale pojďme popořadě.

Photo by Miha on Unsplash

Mírové hnutí zní strašně krásně, co? Však kdo by nechtěl mír? Jen hlupák! Takže je potřeba podpořit mír. Jenže jak chcete podpořit mír? No tím, že budete proti válce. A co když zrovna válku nikdo nedělá? No, tak je potřeba být proti zbrojení. Snížit rozpočty na armády atd.

Takže když v roce 2009 přišel Světový pochod za mír a nenásilí, tak by jen blázen mohl být proti. Však si ocitujme: