Den 1

Pohádky

12/28/2021, 9:29:00 AM

"No na Vánoce musí být pohádka..."

... a puštěná televize, protože v nich jsou pohádky!

Ostatně soudím, že by takzvaná "tradiční pohádka" měla být trestná.

"Ale vždyť to je nádhera, komu se to nelíbí, tak je mrzout..."

Takže jsem letos zatím viděl čtyři Pyšné, třikrát Panavetchého coby čerta, jednou létajícího ševce, třikrát Pandrholu (s Pansovákem a Panhrušínským), Tři veterány dvakrát, Panwericha jako Pankrále s Maruškou a solí taky asi dvakrát...


A Libuška na kobylce v bílé stopě, no třikrát nejmíň.

Kdybych se na to díval jako někdo českou kulturou nepolíbený, tak bych si o tradiční české pohádce utvořil poměrně radikální obraz: Co feudál, to křivá povaha (někdy i huba), namyšlená, leč ve skutečnosti chudá štěnice. Co feudální voják, to neschopné nemehlo, bimbas, tupan, lulan, řimbaba, vozembouch a tralalák, co neskočí přes potok, nepozná zamaskovanou princeznu a když mu zacvaknete hledí, tak ho tím dokonale vyřadíte z bojů.

Nejlíp je na tom princezna, co sedává v koutě, je tichá, nenáročná, až ušlápnutá, ta je na konci odměněna tím, že si vezme přitroublého, leč svalnatého chasníka. Cílevědomost je tepána coby arogance a povýšenost. Ideálem ctností není člověk vzdělaný ani jinak vynikající, vždycky to je prostý člověk. Chytrost je v pohádkách až na výjimky prezentována ve smyslu "vychcanosti".

Přesně jak psal Cimrman: "... a zatímco si na člověku smlsne všelijaká havěť, jeleni se klidně pasou!"

Celé to je zabalené do romantizující veteše - rokokové oblečení vedle středověkého rytíře, ale to by mi vadilo asi nejmíň.

Víc mi vadí adorace chudoby, která je asociována s poctivostí a ušlechtilostí. Kdo má peníze, je špatný, kdo má moc, je zlý, jedině chudoba cti ne netratí, ale přímo generuje...

Z těchto pohádek mám nejradši asi S čerty nejsou žerty. Snad proto, že tam čerti nejsou ťulpasové a vohrábla. Z nových pohádek je milý Anděl páně (1 i 2), ale jinak? Uječené akční chujoviny, mixované s výše uvedenou veteší.

Helejte, chápu, že někdo nechce na Vánoce "ty americké sračky". Osobně si myslím, že "české tradiční" jsou srovnatelné, jen zrůžovělé milosrdnou nostalgií, protože je známe odmalička. 

Ano, vyrůstal jsem na nich taky, ale větu "stejně jsou ty naše pohádky nejkrásnější" ode mne neuslyšíte...

Komentáře

Komentáře mohou přidávat pouze předplatitelé.

O Dni 1