Přiznám se - podlehl jsem tomu taky. Když jsem viděl, jak ho v neděli vezou, bezvládného, na KARIM, měl jsem stejný dojem jako většina: Fuj, nechte ho být, vy hajzlové, tohle je hanebné, hanobení, trápíte nemocného...

A pak začaly chodit různé informace, včetně těch, co jsem popsal před pár dny, a ten automatický soucit, co člověk cítil, když si myslel, že věci jsou tak jak vypadají, vyvanul.

Helejte, osm let neudělal Miloš Zeman v roli prezidenta nic, ale lautr nic, o čem bych si řekl: "To udělal dobře!" A není to tím, že mu neuznám, protože ho nesnáším. Jsou lidi, které nesnáším, a přesto jim uznám velké věci, komu čest, tomu čest.

Zemanovi bych rád přiznal v prezidentském úřadu něco... Ale fakt nevím, co by to mohlo být. Vším, doslova vším se snažil, aby rozdělil společnost, aby se vysmál novinářům, aby se vysmál intelektuálům, aby se vysmál lidem, co pohrdavě označuje za kavárnu, aby někoho naštval, urazil - a aby si užil pocit, že se zase o něm hovoří.