Titulní strana

Kántry

cover

Kántry for da fjůčr, no to mi poser prsa a v mrazu přejeď!

Včera jsem se rozepsal v domovském Infu. Pokud jste to ještě nečetli, tak si to dejte.

Ve zkratce: Stát nás přesvědčuje, že jeho bastly, nedodělky, průsery a natřikrát spouštěné služby, které s uživatelem komunikují jak Tóna Hluchoněmec po půllitru Hanácké režné, jsou vlastně v pořádku.

Nic se neděje, nic nespadlo, nic nebylo nedostupné, nic není složité. Jasně, to poslední říkají úřední šimlové, pro které je přirozené, že pokud poplatník v určeném období alespoň pět měsíců pravidelně a soustavně provozuje činnost podle §27 písm. a-f, ale s výjimkou případů, uvedených v §§5, 9 a 11, a příjem z této činnosti přesáhne 1.72násobek příjmu z činnosti, nezahrnuté v řádcích 7 až 12, je povinnen do 17 dnů od potvrzení doručení rozhodnutí podat na příslušném úřadu Potvrzení o přečtení doručení rozhodnutí, kde vyplní části A, C a D, s výjimkou stavu, kdy by po započítání poměrné částky rozhodného období byla celková částka vyšší než 3728,50 Kč, v takovém případě část D musí ponechat nevyplněnou. Takovému člověku připadají jistě státní informační systémy snadno pochopitelné, přímočaré, a ještě si mlaská, jak je to jednoznačné. Fjůčr zjevně bude veselá!

Ne, nesere mě, že stát provozuje takhle blbé služby. Sere mě, že si za moje peníze platí umělohmotné panáky a slizké zmrdy, co mi z médií blahosklonně tvrdí, že to jinak nejde a že tak to je správně. Leda hovno, Babiši, Dzurillo, Trnko, Havlíčku a paní Bláhová! Není to správně ani v jauneráckém zimovišti, natož v zemi, která má ambici říkat si vyspělá.

Teda otázka je, jestli fakt takovou ambici Česká republika má. Jestli se náhodou veškeré ambice nevyčerpaly ve vymýšlení sloganu Kántry for da fjůčr. To jako Země pro budoucnost.

Prosímvás, a ta budoucnost se bude odehrávat kdy jako? Leda kdybychom napřesrok skočili o 20 let zpátky do roku 2002, tak pak bychom možná byli rozvinutá a na budoucnost připravená země!

Odkaz na článek

Buzola

cover

Pár lidí získalo pověst “morálních kompasů”. Lidí pevných v názorech a postojích, že i přes zakolísání ukazují svým životem a konáním ostatním morální směr. Však víte. Shodou okolností tihle lidé málokdy hodnotí chování konkrétních lidí.

No fakt. Neslyšíte o nich, že by měli potřebu zazvonit na souseda a říct mu: “Vážený sousede, jste plytká osoba, protože sledujete Výměnu manželek!” Takovou potřebu ale mají jiní lidé, co navenek působí taky tak, totiž že mají neotřesitelné a pevné morální postoje a nároky - ale především na ostatní. Ti neminou jedinou příležitost, aby konkrétnímu člověku přišli zhodnotit jeho vlastnosti a činy, aniž by přitom svým životem a skutky mohli posloužit jako měřítko.

Já pro ně razím označení “morální buzola”. Protože, jak známo: Kompas ukazuje, buzola buzoluje!

Samozřejmě nejlíp se kádrují a hodnotí postoje a pevnost ostatních v situaci, kdy sami se svými postoji nevylézáte. Každý ví, co si myslíte o jiných, nikdo neví, co si myslíte za sebe a jak jste s tím konzistentní. Dokud píšete a hodnotíte morálku ostatních pod přezdívkou “vedoucí kolotoče”, nikdo vás nemůže usvědčit z nedůvěryhodnosti. Jste morální buzola - až do chvíle, kdy na vás praskne, že jste polobezdomovec s exekucemi, co se schovává před věřiteli… Pak jste jen loser a kašpar.

Nebo dokud píšete do komentářů na Rootu, jak jsou všichni ostatní zoufalí, protořže vy děláte mnohem lepší a důležitější věci, jenomže to děláte pro vládu a tajné služby, tak to nemůžete nikomu říct. No, dokud to neřeknete, jste programátorská kvalitativní buzola.

Inu, si tacuisses, philosophus mansisses, volně aplikováno: “dokud o sobě mlčíš, zůstáváš nejlepším, nejchytřejším, nejvtipnějším a nejzručnějším tvorem, co kdy psal do komentářů”.

Prostě buzoluješ.

Odkaz na článek

Alternativa

cover

Ostatně soudím, že by se měla začít vyučovat alternativní matematika.

Zcela vážně!

Bylo by to stejné jako matematika. Byly by tam číslice, čisla, různá znaménka a taky sem tam písmeno, ale ve skutečnosti by šlo o hermeneutické symboly, jejichž vzájemné postavení by udávalo emoce, osud, popřípadě vibrace. Ze známých operací by fungovalo jen sčítání, ovšem říkalo by se mu tránájána a sčítalo by se od nejvyšších řádů k nejnižším. Existovala by i operace, nazývaná exponenciál, ale vyjadřovala by, jak moc šťastná je určitá kombinace symbolů.

Že mi kopuluje, neboli vulgo řečeno jebe? Kdepak. Zkuste si to představit: Máte děcko, na matiku blbé jak dlabané necky, které se orosí při představě, že počítá 7 % z 250, tak co s ním? Jste smíření s tím, že půjde dělat nějakou práci, kde matematiku nebude potřebovat. Má mu snad v úspěšné kariéře dýdžeje, youtubera, hotelového animátora, prodavače v autobazaru nebo vládního zmocněnce bránit špatná známka z matiky? Nechť absolvuje alternativní matematiku!

Počkejte, počkejte, už slyším, jak někteří z vás volají, že alternativní matematika je sice moc hezká věc, pro někoho jistě užitečná a někdo s ní může být dlouho šťastný, ale není to matematika. To je jako byste říkali, že alternativní medicína není medicína. Nebo že alternativní věda není věda! Že alternativní pravda není pravda a že alternativní fakta snad nejsou fakta!

A víte co? Máte pravdu. Alternativní matematika není matematika, je to píčovina, byť by s ní byli mnozí spokojení a našli by se v ní. Stejně tak alternativní medicína, alternativní věda, alternativní pravda, alternativní zpravodajství nebo alternativní fakta: zajímavé do salónních diskusí a relativně neškodné v bezpečných dobách (uškodí nanejvýš svým zastáncům), ale když je potřeba něco doopravdy udělat a jde, jak se říká, z tlustejch do tenkejch, ukazuje se, že to je neúčinná nápodoba.

Postavte se na hlavu, ale tak to je. Na převezení knihovny si vezmu stěhováky s kladkou, pákou a hydraulikou, ne telekinetika. Když potřebuju zjistit, jaké daně se platí, použiju reálného daňového poradce, ne alternativního. Když si zlomím končetinu, půjdu s tím za doktorem bez přívlastků, ne za alternativním léčitelem, co přiloží krystaly a oznámí mi, že mi tělo dává najevo, že jsem neodpustil svému otci. (Ne, když přiložíte jitrocel místo krystalů, nezlepšíte to.)

Alternativa původně znamenalo “něco jiného, co ale lze použít místo původní věci”. Alternativa komerčního software v podobě open source a freeware, například. Jenže pak se posouvalo, rozšiřovalo a rozvolňovalo, až nakonec slovo “alternativní” zmutovalo významově do kamuflážní vlaječky, která, zapíchnuta do hovna na chodníku, z něj vytvoří “alternativní ambru”.

Být alternativní, tak napíšu, že jste právě dočetli alternativní sonet. Co na tom, že to nesplňuje parametry sonetu, však kdo vám dal právo posuzovat, co je sonet a co není?

Každý alternativní jedinec má tuhle otázku pohotově u pasu a kdykoli se s ní vytasí. No, pičo, realita mi dala právo posuzovat, co je fakt a co pitomost, a kdybys pitomost stokrát nazval alternativní moudrostí, neznamená to, že to tak je.

Odkaz na článek

Pravdy

cover

To jsme si včera pěkně naložili, to vám povím. Diskuse byla místy velmi divoká, naštěstí ale korektní. Když jsem se prokousal šikmými plochami (“A co když bude chtít uzavřít manželství muž se stromem?”), dostali jsme se k tomu, že jde o světonázorový spor, kde na jedné straně stojí lidé, co mají podobný názor jako já, tedy “nikomu to neuškodí a někomu pomůže, tak by to tak mělo být”. No a na druhé straně lidé, pro něž to není dostatečně legitimní důvod - bez ohledu na to, proč si to myslí.

Tak už to zkrátka je. Jsem pravicový, liberální, individualistický a tak dál, tak zastávám tento postoj. A jako pragmatik jsem dodal, že kromě politiky a světonázoru je ve hře ještě něco, čemu se říká “faktický stav”, a ten trochu hraje ve prospěch návrhu, co zastávám já.

Faktický stav je taková roztomilá mrška, která existuje bez ohledu na proklamace, názory a světonázory. Můžeme se donekonečna dohadovat o tom, jak by věci měly být, jenomže pak odněkud vykoukne faktický stav a řekne: hej, lidi, zatímco jste se dohadovali a snášeli ušlechtilé argumenty, tak se věci ustálily takto…

Je to něco jako ten krásný sídlištní pravoúhlý chodník, na který lidi kašlou a chodí úhlopříčně, protože to je kratší. Časem vyšlapou cestu - a to je ten faktický stav. Můžete opravovat chodník, dávat tam cedule, zákazy, překážky, debatovat o estetice pravoúhla, anebo můžete uznat faktický stav a zpevnit tu pěšinu, kudy lidi doopravdy chodí.

V perspektivě faktického stavu se pěkně rozpadají některé dané pravdy, které jsou tak moc dané, že si nikdo nepamatuje, jak vznikly. Jako třeba letní čas nebo revoluční kalendář. Šoupání časem bylo krásné debatní téma, kde se přetřásaly zdravotní, psychologické i lidské argumenty, od “nikomu to nevadí” po “takhle to prostě je”, až nastala chvíle pohlédnout faktickému stavu do očí a říct: “Původní důvody pro střídání času pominuly. Máme jiné?”

Když jsme u toho - letos už se neměl čas střídat. Předloni se na tom usnesla Evropská unie, ale pak nějak ten Covid, tak teď nevím: bude letní čas? Nebude? Jak to bude?

Osobně se hodně těším na debatu o letních prázdninách. Totiž důvod téhle anomálie nebyl ten, aby si žactvo odpočinulo nebo něco takového. Důvod byl mnohem prozaičtější: V červenci a srpnu nebyla škola, protože bylo potřeba, aby děti pomáhaly během žní.

Faktický stav je takový, že během žní abyste na poli hledali pomáhající děcko s lucernou. Jediný důvod, proč to tak zůstává, je ten, že se to stalo “tradiční hodnotou”, kterou už nikdo nezpochybňuje, ačkoli by se důvody našly.

Ale největší radost by mi udělala diskuse o pracovní době ve špitálech a o nesmyslném zvyku budit pacienta v šest v noci, aby se vymočil, najedl a změřil… Za ní totiž jde celá plejáda argumentů “musí se začínat brzo, protože…” - třeba protože ostatní taky začínají brzo, nebo protože se musí brzy skončit, aby si lidi stihli cestou z práce nakoupit.

Odkaz na článek

Manželství

cover

Argument, že gayové nemohou mít spolu děti, a proto jim manželství nepatří do ruky, je úplná píčovina, pardon my French.

Dámy a pánové, nastražte uši, přijde Vědění, a pro jistotu boldem: Manželství nemá z podstaty a definice nic společného s láskou, partnerstvím ani s plozením dětí. Jde v první řadě o majetek, živobytí a ochranu párových práv!

A než vám zase klesne tlak a zacelí se cévy, tak si rozmyslím, z kterého konce na to jít. Od “tradičního poslání”, nebo od faktického stavu? Tak třeba od tradice…

Můžete fňukat, že institut ochrany majetku a práv páru vznikl proto, aby byly posílené podmínky pro výchovu dětí. Ano, a co? Znamená to snad, že pokud umožníme ochranu majetku a párových práv někomu jen tak, bez té potenciální výchovy dětí, tak tím něco někde někomu ubyde? Nebo to něčemu uškodí? Nebo máte snad pocit, že manželství je něco tak výjimečného, že je potřeba si to zasloužit? Nebo že to je výsada pro potenciální rodiče? Anebo že právo nabývat společně majetek a patřit k sobě dostávají jen heteráci, protože mají potenciál plodit? A znáte to s tím Jožkou, co sice nepálil, ale dostal pokutu, protože měl destilační přístroj?

Z komentáře k NOZ: “Účelem manželství může být vytvoření pevného základu pro plození a výchovu dětí, ale ke vzniku manželství mohou vést i důvody psychologické, zdravotní, důvodem existence manželství může být i vzájemná podpora sociální či naplnění ekonomických zájmů. Důvody, smysl či účel trvání jednotlivého manželství se navíc během času zcela nepochybně proměňují.”

Z druhé strany existuje něco jako faktický stav: lidé stejného pohlaví spolu běžně žijí. Možná že ne zrovna u vás v Horním Zakopaném, ale děje se to. A nejen v Praze, kde, jak vám každý správný vidlák potvrdí, jsou gayové všichni, ale i v jiných městech. Dokonce i na vesnicích. Někteří spolu vychovávají děti - většinou tedy lesby, které je mají z předchozího vztahu. Na druhou stranu se děti rodí i mimo manželství. Nebo jsou manželství bezdětná. Co ještě by se mělo stát, aby zastánci teorie o manželství coby instrumentu k plození a výchově dětí uznali, že plození a výchova dětí s manželstvím souvisejí toliko volně, nikoli jako příčina a následek?

Celý ten řev kvůli manželství stejnopohlavních párů je z poloviny proto, že se někdo bojí, že přijde o svoji exkluzivitu. O něco, o čem může říkat “a já to mám, a vy ne, heeeeč!” Ačkoli se o to a) nijak nezasloužil, b) to mají skoro všichni a c) těch, kteří to nemají, je velmi málo. Nic jiného, než tohle školkové “hééééč!”, které slýcháme tím častěji, čím míň reálných úspěchů a vymožeností dotyčný nabyl vlastními schopnostmi.

A z druhé poloviny jde o chiméru, že sezdaní gayové budou společně vychovávat děti, kterým budou vštěpovat základy homosexuality, takže z nich vychovají opět homosexuály, tím se tato škodlivá úchylka bude šířit a během několika generací všichni vymřou, protože většina dětí budou gayové a lesby, a naši krásnou zemi zaplaví migranti, to je jasné a kdo ten plán nevidí, tak zavírá oči před realitou, psali to na internetu!

V této souvislosti vzpomeňme poslankyni ČSSD Nytrovou, která šla ještě dál a ve svém sněmovním blábolení tvrdila, že homosexuálové chtějí adopce, jelikož se snaží o snížení zákonné hranice pro sex, aby mohli souložit s dětmi, což je sdělení, vyškrábnuté ze dna vylízané štoudve (a to si přeberte, jak chcete).

Bohužel pro ně, věda i praxe dostatečně ukázaly, že mnohem častější případy, než vznik homosexuála výchovou, jsou případy vzniku ludry a budižkničemu tím, že jej vychovávají jiné ludry. Vznik deprivanta tím, že jej vychovávají psychopati. Alkoholici. Násilníci… Ale těm do toho nikdo nekecá, ti jsou přeci normální

Odkaz na článek

Forpsi

cover

Řešil jsem před časem cosi s Ignum. Jasně, byl jsem velmi naštvaný, tak se to taky projevilo na formulacích. Ale co, člověk má právo čas od času říct, co cítí. Buďte rádi, že si už nepamatujete, co jsem psal o Raiffeisence, kterou stále považuju za největší mor v oblasti opruzování nevinných lidí. Odbočím: Dokonce mi nedávno přišel mail z téhle peleše lotrovské, protože si nějaký obchodník zkoušel systém a vybral si zcela náhodně (!!!) můj mail jako zkušební. No.

Ale zpět k Ignum. Pár týdnů nato mi volal kdosi ze Slovenska. A on to pan ředitel celého toho konglomerátu, kam Ignum teď spadá, že se mi chce osobně omluvit a vysvětlit, jak se to stalo. Bylo to docela milé, hlavně proto, že se nevymlouval a na rovinu řekl, že “sme to dodrbali, tak to je, nebudem sa vyhovárať”. Já jsem jeho omluvu přijal, ještě chvíli jsme se bavili a nakonec jsme se v míru s panem ředitelem rozloučili.

V článku jsem zmínil, že pro registraci domén používám Forpsi. To má taky svou historii. Kdo pamatujete začátky internetů, tak budete znát firmu PES Consulting. Založil to jakýsi pan Grill a postavil si k tomu datacentrum v Ktiši. Ktiš je zhruba ve dvou třetinách cesty z Budějc na Prachatice - projedete Křemži, Brloh, v Kuklově se podíváte na nedostavěný kostel, no a ve Smědči odbočíte doleva a jste tam. Když jste se začátkem století podívali na mapu internetového připojení, tak Ktiš svítila…

No, každopádně, pan Grill byl tehdy docela razantní podnikatel, v internetovém světě vzbudil určité kontroverze, jeho PES měl takovou pověst všelijakou, on nakonec firmu prodal, odešel na Hlubokou, a tam po pěti letech založil Wedos. Původní PES se pak slučoval a transformoval a vznikla z něj firma Forpsi. No a když jsem hledal v roce 2013 někoho na registraci CZ domén, protože Ignum bylo nějak divně drahé, tak jsem právě zkusil Forpsi. A zůstal jsem tam.

Chvíli jsem ještě registroval u Kvapem, protože měli platbu kartou, takže registrace byla do pěti minut, ale ti neměli moc dobrou správu - doména nešla zrušit, tak mě bombardovali upomínkama apod.

Sice bych u Forpsi uvítal možnost zaplatit víc domén naráz jednou fakturou / příkazem / karetní operací, ale třeba to taky přijde.

Ale proč to píšu: Minulý týden napsala paní Filípková z Forpsi, že si přečetla můj článek, že jí moc těší, že jsem je pochválil a že jsem si je vybral, že doufá, že budu spokojený, a kdybych něco potřeboval… Jo, to bylo taky milé.

Takže se rádo stalo, Ignum držím palce, ať se brzy vzpamatují a zkonsolidují, no a Forpsi ze zkušenosti doporučím.

PS: Teď u Forpsi testuju i jejich cloudové služby, možná se to bude hodit na Akci G

Odkaz na článek

Charmsovské variace

cover

Ráno jsem vylezl před dům, ale uklouznul jsem na náledí a potloukl se. Tak jsem šel zas domů.

Doma jsem si vzpomněl na to, že v Leningradě žil kupec Fabjanin, který chtěl dělat komika, ale lidi po něm plivali, protože nebyl vtipný. Tak si najal Koščeva, aby mu psal fóry, ale pokaždé, když mu Koščev říkal vtip, všichni okolo se smáli, jen kupec Fabjanin nadával: “To má být vtipné? Vysvětli mi, Koščeve, čemu se smějou?” Potom po Koščevovi hodil polenem. Tak Koščev odešel a dal se k divadlu.

Pak jsem si vzpomněl, že Černych v Šašlikovu jedl polévku s nudlemi a zbláznil se přitom, běhal po rynku, zastavoval lidi a říkal: “Vidíte, polévka!” Nakonec si lehnul na lavici, a tak ho museli odnést za humna i s tou lavicí a položit k hnojišti. Ani nevím, co je s ním dneska. Šušká se, že jak ležel na té lavici, vyskočila z něj vlastní důležitost a udusila ho.

A Skarjabinu s velkou hlavou v práci nemohli vystát, tak ji povýšili. Od té doby se jí hlava ještě zvětšila a ona už vůbec nepracuje, jen celé dny sedí a pozoruje ji.

Sprostý koželuh Uščaděnko zase všem nadával, tak mu vyřízli jazyk. On ale sednul a psal nadávky. Tak mu usekli ruku. On druhou dělal sprosté posunky. Tak mu usekli i druhou. On začal vystrkovat na lidi zadek. Tak mu ho zmalovali bejkovcem. On se začal nechutně šklebit. Nabančili mu, Uščaděnko opuchl a už nemohl dělat ksichty. Pak se naučil břichomluvectví a nadával břichem, ale už nikoho nezajímal.

Při vzpomínce na ty lidi jsem radši vstal, vylezl před dům, uklouznul na náledí a znovu jsem se potloukl.

Odkaz na článek

Administrativa

cover

Nemyslím Trumpovu, ani Bidenovu, natož cokoli spojeného s vaší firmou či úřadem. Myslím tu svoji, rutinní. Prostě je neděle a já dělám administrativu… Vyřizuju věci, jestli mi rozumíte.

Ne, nečetl jsem ani “Getting Things Done”, ani nejsem školen v Kanbanu, žádné lean metodiky ani clean inboxy. Nemám za sebou ani pobyt ve tmě a více než 18+ let čtení motivačních příruček. Jsem prostě samouk. Být cizouk, měl bych to opřené o autority, teď to mám opřené jen o zkušenost.

A tak sedám třeba k mailu a dělám následující. Beru jeden za druhým do ruky (pomyslně, samozřejmě) a třídím: Smazat, archivovat, vyřešit.

  • maily z různých služeb, kde mě informují o nové sadě funkcí nebo o skvělé nabídce čehokoli mažu. Pět mailů ke každé objednávce z e-shopu mažu (“Už expedujeme”, “Už jsme expedovali”, “Už jste to přečetl?” atd.), stejně tak pitomosti.
  • maily s nějakými účty, přístupovými údaji apod. archivuju.
  • zbytek vyřídím. To jest buď odpovím, nebo udělám jiné kroky. Například od providera mi chodí začátkem měsíce vyúčtování. Mám nastavenou automatickou platbu faktury, takže to nemusím řešit. V půlce měsíce pak přijde potvrzení o zaplacení. A to vyřídím tak, že ho archivuju spolu s tím vyúčtováním. A vím, že to je v pořádku. Jo, kdybych náhodou narazil na vyúčtování z minulého měsíce, tak se začnu pídit, proč je stále v inboxu a není vyřízené.

Zabere to někdy dvacet minut, někdy dvě hodiny. To třeba v případě, když jsem si během týdne odložil maily s nabídkou zajímavých věcí, a teď se musím rozhodnout, jestli je fakt koupím, nebo nekoupím.

No a na konci toho všeho mám pravidelně spoustu nápadů, co bych mohl udělat. Jak se tím probírám, tak se mi myšlenky občas rozletí jak divoké sovy nocí.

Přitom taková nudná a netvůrčí činnost, co?

Odkaz na článek