Titulní strana

Odporní

cover

Já do toho šlápnu, jo? Snad se moc neumažu…

Zeman je - víme co. Prohlásil, že jsou mu transgender lidé bytostně odporní.

Celý ten výrok má, když dovolíte, dvě roviny.

Zaprvé - rovina osobní. Když dáme pryč všechny kulturní zvyklosti a nálepky, tak je pravda, že některé věci v člověku vzbuzují odpor. Kupodivu to nejsou pavouci: strach z pavouků je prý naučený, nikoli vrozený. Ale člověku je prý (četl jsem to; nezkoumal jsem) nepříjemná představa sexuálního styku s někým, kdo není v souladu s jeho preferencí. V případě heterosexuálního muže je mu nepříjemná představa intimního kontaktu s jiným mužem.

Samozřejmě platí, že čím vyhraněnější orientace, tím víc je ta představa nepříjemnější. Pro člověka s preferencí ne tak vyhraněnou to představuje menší problém. A samozřejmě jsou výjimky v extrémních situacích, například náhražkové homosexuální styky např. při dlouhých plavbách nebo ve vězení. Ale - rozumíme si.

Podobně je člověku nepříjemný pohled na lidi, kteří mají nějaké ne-lidské znaky. Může to být třeba člověk bez mimiky, nebo člověk postižený alopecií, který nemá obočí ani řasy. Zvyknete si, ale prvotní reakce podvědomí je averzivní. Stejně tak u lidí postižených. Opět tuku na srdce - v první sekundě cítí člověk odpor, teprve pak nastoupí kulturní norma, která vám řekne, že není třeba se bát ani si dotyčného ošklivit.

Potkal jsem dost lidí, kteří byli v tomto směru menšinoví, včetně transgender lidí, a přiznávám se, že averzi necítím. U spousty z nich jsem nepoznal ani to, že jsou třeba po tranzici. Takže nedokážu posoudit, ale jak píšu výš: dokážu si představit, že někdo, kdo má orientaci ostře vyhraněnou, a navíc mu jeho osobnostní výbava staví orientaci na nějaké vysoké místo v sebehodnocení, odpor cítí. A je to odpor biologicky daný.

A tady je to zadruhé: kultura nás učí, že odpor vůči lidem nedáváme najevo. Neděláme to, nebo se aspoň snažíme to nedělat. Stejně jako se nesmějeme postiženým, i když vypadají legračně. Prostě to neděláme, a o člověku, který to udělá, si říkáme, že je buran. A tak je to správně. Vlastně jediný společensky přijatelný odpor vůči druhému můžete vyjádřit nikoli v souvislosti s tím, jaký je, ale v souvislosti s tím, co dělá.

Abych byl konkrétní: nesmějete se ani necítíte odpor ke starému člověku, kterému už nohy neslouží a je na vozíku, za to, že je starý a na vozíku. Ale asi si před ním můžete odplivnout, když se chová zle a záštiplně (a není to vinou nemoci).

Nevyčítal bych Zemanovi to, že cítí odpor k transgender lidem. Cítit odpor je logická reakce ega. Dokonce i kdyby takovéhle moudrosti trousil v hospodě, tak si jen pomyslím svoje. Ale myslím si, že pokud zastává vysokou státní funkci, měl by si být vědom její výšky, a dodržovat kulturní zvyklosti. Tedy například neříkat o někom, že mu jsou odporní.

Kulturní člověk to tak může cítit, ale neříká to veřejně.

Odkaz na článek

Bartoš

cover

Zaznamenal jsem včera nějaké lehké vzedmutí stran sázek na to, jestli bude 31.12.2021 Ivan Bartoš premiérem vlády ČR s důvěrou PSP.

IMHO nebude.

I kdyby Piráti vyhráli.

Naprosto nejpravděpodobnější scénář je ten, že vyhrají koalice, ANO bude druhé nebo třetí, a hradní rezident jmenuje premiérem Babiše. Může to udělat, proč by ne, Ústava neříká, kdo to má být. Je tu nějaký zvyk, že to je předseda vítězné strany, a zvyk, že prezidentům šlo o to, aby jmenovali někoho, kdo má šanci sestavit většinovou vládu, ale zvykama si Zeman vytírá prdel dlouhodobě. Pokud se mu zrovna nehodí k tomu, aby jimi někoho prudil a obstruoval, to je pak tradicionalista do morku kostí.

No nic. Premiérem je Babiš, sestavuje vládu, možná si k ní přibere nějakou droboť, nějaké Věci veřejné 2021, a jde žádat o důvěru. Nejspíš ji nedostane - koalice budou proti, Okamura mu na lep nesedne a ani kdyby komunisti podpořili, Šlachta se přidal a ČSSD se dostala do parlamentu a utrpěla amnézii, tak to nestačí.

Vláda poté, co nezíská důvěru, odstupuje, a do doby, než je sestavena nová, vládne v demisi.

Druhého premiéra jmenuje prezident. Není psáno do kdy to má udělat, však se může rozmýšlet klidně rok… Nadále vládne vláda v demisi. A když je to neúnosné, jmenuje premiérem Andreje Babiše, který měl dlouhou dobu na to, aby koalice rozleptal a rozdrobil. A třeba mu přinese i těch 101 podpisů, čort znajet. Tohle si Zeman už taky vyzkoušel a beztrestně mu to prošlo.

Ono na něm až tak moc nezáleží. Zeman má před sebou poslední rok a třičtvrtě (skoro) prezidentské funkce a nepochybujte o tom, že si jí bude užívat až do konce volebního období. Přeju mu, aby si to užil do posledního dne, kdy dá ještě generální milost celému svému dreamteamu na případné trestné činy, co udělali, a pak byl odvezen do zapomnění, kam po právu patří.

Ale vláda s důvěrou na konci tohoto roku? Spíš ne…

Odkaz na článek

Střelec

cover

Já o tom nechci ani náznakem žertovat. Dokonce jsem si i zakázal do těch míst na Twitteru lézt, takže nevím, jestli to už neproběhlo. A pokud ne, tak tomu brání určitě jen to, že jsou zaneprázdněni revoluční prací proti imperialistické reakci a světovému kolonialismu.

Tipnu si, co z nich vypadne:

  1. Nepřiměřenost policejního zásahu, nutno otevřít debatu.

A když už se bude otevírat debata, tak se ještě otřít o policisty, jak je možné, že pachatel tři hodiny bloumal centrem Prahy, než ho chytili, tak kde to jsme, když se tu člověk musí bát vyjít na ulici.

  1. Můžou za to zbraně

Protože lidi jsou predestinovaná zvířátka a nemohou za to, co dělají… Kdyby neměli zbraně, tak nebudou zabíjet, to je přeci logické. Ostatně na seznamu “zakážeme lidem vlastnit pro dobro všech” jsou zbraně s auty na prvním místě.

  1. Pachatel za to vlastně nemůže, k jeho zoufalému činu ho dotlačila společnost.

Jako bonus pak nějaké apologie o tom, že na počátku byl zlý kapitalista, co ho vyhodil z práce, a následný soudní spor v něm jistě posílil jeho pocit, že v odlidštěné kapitalistické společnosti zastání nenajde. No a návdavkem ještě tu, že represivní orgán kapitalistického systému ukazuje údajného viníka místo toho, aby ukázal toho pravého: totiž nelidský kapitalistický režim.

Číst to, to je stejné utrpení jako poslouchat Miloše Zemana.

Odkaz na článek

AI

cover

V médiích občas zaznívají obavy, jestli nástup umělé inteligence nevytlačí starou dobrou lidskou práci z redakcí a jestli to všechno nebudou psát stroje. Tak jsem to s dovolením zkusil. Použil jsem OpenAI, hodil mu vždycky jednu větu a nechal ho, ať tvoří:

Prezident Zeman dnes v Lánech přijal Andreje Babiše. Ten očekává, že si s ním vyřídí začátek sedmého kola vztahů. Nejdříve ovšem zůstal na téma Pujčovna.cz, které podle Babiše ještě nemá žádný tým lidí, ale v případném kole by se dal sbírat podle něj stejným způsobem, jakým se sbíralo v případě Agrofertu. Babiš vyhlásil, že je spokojený s tím, že se prostředí nyní mění. Je přesvědčený, že finanční prostředky má ziskové, že je možné, aby se k němu nikdo nehrnul a že se může těšit na jistotu. Babiš připustil, že začal jednat s několika většími investory, kteří by mohli vstoupit do firmy. Získali by pak podíl za nějakých 30 procent, když by zbývalo 70 procent na Agrofert.

V noci na středu prošlo centrem Brna tornádo. Podle mluvčího brněnských hasičů Hana Ostrčila mohlo jeho sílu dosáhnout až sta kilometrů za hodinu. „I s rychlostí těchto tornád se ale bojíme,“ řekl Ostrčil.

Tornádo mělo podle meteorologa Jan Šimka dvě vrstvy, nejvzdálenější vzduchovou vrstvu vytečeného kouře. „Druhou vrstvu tvořily zatím nejjasnější části kouře, které se vytrácely do vzduchu na nejvyšších vrstvách,“ řekl Šimka.

Poslední bouřka byla v Brně zaznamenána před půl rokem. „Dříve to bylo častější a řádově po patnácti letech se bouřka objevila,“ dodal Šimka.

Výrokem Tomia Okamury se bude zabývat soud. Jako případ trestného činu mu přiznala trestní oznámení.

Tomio Okamura a jeho kolegové v parlamentu podali trestní oznámení na Miroslava Kalouska, který jako ministr financí v roce 2010 zavedl poplatky na zdravotní pojišťovny. Kalouskovi se prý dopustil přečinu vydírání. Podle něj totiž ČSSD, která v čase, kdy Kalousek vládě vedl, byla v krizi a pod kontrolou České národní banky. Výstrahy pak podle Okamury vyplývaly i z výroků eurokomisařů.

“Více než miliardový úvěr, který pak Česku schválilo euroústavní fond, mohl být jen a jen zásahem České národní banky a Víta Bárty. Nemyslím si, že by se Vít Bárta nechal takto vydírat,” tak jako Kalousek prý předstíral Kalouskovi, že dokud nebude platit poplatky, nebude vládnout.

Okamura a další poslanci předali trestní oznámení podle svých slov Kalouskovi ke konci týdne.

Předseda ČSSD s podáním trestního oznámení prý “moc spokojený nebyl”. “Budu to řešit na právním stanovisku, zda taková trestní oznámení mohou být podávána některým předsedům poslaneckých klubů,” řekl Kalousek.

“Jestli mě chtějí obviňovat z něčeho, tak už mi to připadá hodně nepřesné, neboť ty poplatky platí všichni, kdo mají zaměstnance, platí je i stát, platí je zdravotní pojišťovny, platí je i Česká národní banka, která má většinové podíly v pojišťovnách, a tak se to celé tímto způsobem přeneslo i do důchodových příspěvků,” vysvětlil Kalousek.

Slovensko provedlo zátah na pašeráky halušek. Do vnútra klesla hranica, kde sa môže páčiť

Vojenský zákon, ktorým sa Slovensko pripojilo k viacerým krajinám EÚ, zaviedol hranicu za ktorou sa môže páčiť. No zákon stanovil aj jednotnú pákovú variantu, čo v praxi znamená, že každý, kto má viac ako jeden kilogram jedla, musí sa oň páčiť aj na hranici.

Sport: První letošní fotbalové derby Sparta - Slavia sledovalo přes 3000 diváků. “Kdybychom to přepočítali na celý stadion, tak mělo by to asi 6000 diváků. Takže je tam návrat k předchozím letům, kdy byly derby hodně navštěvovány,” uvedl ředitel ligového klubu Michal Bílek.

Domácí celek se do výsledku zápasu angažoval více než sousední Slavia, ale za změnu vyloučení v závěru přišel. “Když se vrátíme k závěrečné situaci, tak jsme sice měli jeden hráč vyloučený, ale naši diváci viděli, že náš hráč si s tím poradil velmi dobře. Byl za to na hřišti, že se nám podařilo vyrovnat a mohl se bránit. Ale když jsme ztratili brankáře, tak jsme začali hrát výborný fotbal a měli jsme nějaké nepřesnosti,” řekl Bílek.

Hráči Sparty však nesou vítězství v derby, byť to bylo jen 0:1, velmi těžce. “Zvítězit v derby, to je jako vyhrát mistrovské utkání, ale vítězství je vítězství. Co se děje, tak se děje. Je to derby. Je to jedna z klíčových utkání v sezóně,” uvedl kapitán domácího týmu Karel Kroupa.

Sparta už předmětné utkání nastoupila mimořádně vyrovnaná. Vedení v tabulce má naopak Slavia. “Takže představa o tom, že bychom my měli být lídrem, je podle mě nepřijatelná. Podle mě smíme hrát jen o druhé místo. A to je předurčující pro celý utkání. Věděli jsme, že musíme hrát výborně, jinak už bychom nemohli být lídrem,” poznamenal Bílek.

Sparta má zatím jednu vítězství v šesti duelech a je tak na druhém místě, jakým se v tabulce může pochlubit také Slavia, která má tři vítězství. “Nedávno jsem řekl, že výsledky jsou zatím pro nás spíše neúspěšné, ale za každou cenu jsme chtěli vyhrát. To se nám v derby povedlo. Zítra už musíme hrát znovu a to je výzva. Musíme hrát znovu dobře a zítra musíme vyhrát,” dodal Bílek.

Sparta - Slavia 1:0 (1:0)

Branky: 70. Zdráhal. Rozhodčí: Šindler - Čech, Víťa. ŽK: Sýkora, Vágner - Řehák, Dostál. Diváci: 3073.

Tak co myslíte? Už se mají novináři bát? Má umělá inteligence na to, aby psala za ně? Výsledek je docela slušný, ve sportu téměř k nerozeznání od živého člověka, ale furt ještě to není to pravé oříškové…

PS: Mluvčí prezidenta republiky na Twitteru uvedl, že se případem zabývá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. “Už jsme si s panem prezidentem zjednali schůzku s tím, že půjde o osobní předání majetku panu prezidentovi. Pan prezident to neschválil,” uvedl.

Odkaz na článek

Zbytečný

cover

Zabývat se tím, co říká, dělá a představuje inženýr Zeman, t.č. zastávající formálně funkci prezidenta České republiky, je zbytečné.

Je to zbytečné jako zabývat se faktem, že kohout kokrhá.

Že ráno vychází Slunce a večer zapadá.

Že Měsíc někdy svítí, někdy ne.

Že komunisti lžou a socani kradou.

Že konzervativci brání svět, jaký existoval jen v jejich romantických představách.

Že ekologičtí aktivisté nechtějí pomoct planetě, ale potrestat lidstvo.

Že Rusko lže, a to, co tvrdí, že dělají ostatní, dělá hlavně samo.

Že po hodech přijdou vrhy.

Že prázdný sud nejvíc duní.

Co nemožno změniti, to nutno snášeti. Nám to bude snášeti ještě jeden rok a 251 dní. Nekažme si je zbytečně víc, než je to nutné. Nechme ho dohnít v zapomnění a bez pozornosti. Slibme si: Už ani jeden otvírák o tom, že zas někoho urážel a užíval si to. To víme, to není překvapivé a není to ani něco, čím bychom se měli zabývat. Jo?

Odkaz na článek

Dějepis

cover

Copak Babička, ale dějepis!

Pomiňme ten strašný román národního obrozování, plný krásna tak ušlechtilého, že až k neučtení. Však to není dějepisná kniha.

Bohužel, v dějepisných knihách to nebývá o moc lepší. Někdy má člověk až dojem, že to dějepisci dělají naschvál, aby školní mládež odradili od studia historie, a sami si mohli bádat v zajímavé minulosti.

Málokdo má štěstí na dějepisáře, který mu dokáže podat historii tak živou a záživnou, že ji hltáte jako komiks. Většina z nás, troufám si říct, zažila dějepis jako sled naprosto nezapamatovatelných dat naprosto zaměnitelných bitev. Takže když jsem si mezi Sadovou a Chlumem vzpomněl na hrdinného kanonýra Jabůrka, který u kanónu stál a pořád ládo-, ládo-, ládo-, tak jsem si říkal, jestli by třeba nešlo dějepis trošku polidštit…

Ale co, možná je dneska už lidský. Možná už si děti nelejou do hlavy data a čísla: 3. července 1866 - Bitva u Hradce Králové, válka prusko-rakouská. A zas dál, honem, honem, 1867 poprava císaře Maxmiliána, Světová výstava, Rakousko-Uherské vyrovnání, 1868 Národní divadlo…

Mimochodem, to Národní divadlo, to je taky strašně dojemnej příběh, jak si chudý lid korunku ke korunce střádal. Střádal, to jo, ale taky hojně přihodil Český zemský sněm, císař Franz Josef, členové císařské rodiny, ruský car, česká šlechta, průmyslníci i vědci. Ono se to možná nějak říkalo a v těch učebnicích psalo, ale snad to bylo tím, že učebnice dějepisu to měly tak na jeden odstavec, zato v české literatuře se to probíralo dobré dva roky, zkrátka navrch měla (a dodneška asi má) ta kýčovitá patetická verze.

Tak totéž platí třeba i o té bitvě u HK. Věděli jsme, že byla, že proběhla u Chlumu (což v mnohých vyvolalo asociace se sedlákama, i když ti byli u Chlumce), ale jediné, co koho zajímalo, bylo 3.7.1866. V čemž zapadne třeba to, že to bylo rok poté, co skončila válka Severu proti Jihu (22. 6. 1865). Jasně, tak čísla to ukazují jasně, ale učebnice dějepisu šly takovým zvláštním stylem, kdy se vždycky probralo sto padesát let ve střední Evropě, pak se převinulo zpátky, projelo se 150 let v západní Evropě, pak zase zpátky, 150 let v Asii a ve východní Evropě, pak zase rewind, 150 let v Americe, a pak se probralo dalších 100 let ve střední Evropě a jelo se dál, takže jsem měl v hlavě tak akorát dějepisný mrdník, kde se král a císař Karel IV odehrál vlastně v novověku, zatímco Johanka z Arku byla daleko, daleko před ním, protože Johanka se probírala na začátku prvního pololetí a Karel přišel na řadu někdy v březnu.

Jojo. A ta prusko-rakouská vojna, to taky nebyl komický konflikt popletených vojáčků zpuchřelého mocnářství, natož pak nějaké střetnutí někde mimo čas a prostor. Dělo se to tady a mělo to docela zajímavé konsekvence. Mimochodem, už v této válce fungoval telegraf, na bojištích se o raněné staral Červený kříž, rakouská armáda používala rakety a odposlechy protivníka…

Jo a ještě možná detail: tehdy to bylo ještě “naše Rakousko”. Teprve po této válce, de facto rozhodnuté právě v téhle jediné bitvě a uzavřené takzvaným “pražským mírem”, se rozjely známé procesy: zrovnoprávnění Rakušanů a Maďarů (Rakousko-Uherské vyrovnání) a vznik Rakouska-Uherska, sjednocení Německa pod Pruskem, rakouské spojenectví s Německem, posílení německého vlivu v českých zemích, které vedlo k narůstajícímu odporu vůči Rakousku, a tak dále. Tedy už nakreslená přímá cesta a rozdané karty k první světové válce o necelých padesát let později, a pak k separatistickým tendencím, ke vzniku ČSR, no a zbytek už známe.

Odkaz na článek

Babička

cover

Z povinné četby víme, že Babička se jednoho dne sebrala a vyrazila i s dětma za paní kněžnou na zámek. Celou kapitolu to zabralo. Šli na zámek asi tak na sto patnácti stránkách…

Takže člověka mile překvapí, že to není tak dvacet kilometrů, co by podle toho líčení čekal, ale slabý kilák a půl.

Sice jsem tam byl jako malý chlapec se školou, ale pamatuju si jen ten obří splav a strašnou dálku od autobusu na Staré bělidlo. A taky že nás vyhodili. Nás vůbec často odněkud vyhazovali, neboť jsme byly děti neposedné a hlučné.

Každopádně před těmi čtyřiceti lety, ve vzpomínkách, byl splav větší a vzdálenosti delší. Ale dost možná to bude tím strašně nudným psaním paní Boženy, protože naprosto nejvíc si pamatuju, jak moc mě to nebavilo. Myslím, že dneska už to je promlčené, takže to můžu přiznat: Přečetl jsem jen tu pasáž o jebnuté Viktorce, ale čekal jsem od toho víc. Zbytek jsem znuděně odpřevracel stránku po stránce, až ke “Šťastná to žena”, a to jsem měl v té době za sebou hodně tlustých knih, dětských i nedětských.

Inu, škoda. Až před nedávnem jsem si pořádně přečetl o kněžně Kateřině Vilemíně a císaři Josefovi, co se díval trubičkou poblíž Hořic, a je to hodně zajímavé čtení. Mnohem zajímavější, než bukolické historky, kterými má tu dobu díky románové Babičce zašpérováno několik generací.

Mimochodem, ta Viktorka měla reálný předobraz - s tím rozdílem, že reálná Viktorka nebyla zasažena “Božím poslem”, ale coby tulačka přežila i Boženu Němcovou, a to o šest let. Nakonec zemřela v šestasedmdesáti letech. A nejspíš svoje dítě neutopila. Dokonce v roce 1834, když jí bylo dvaačtyřicet, porodila syna Jana (ne, nebyl nejspíš onoho černého myslivce, protože ten se odehrál někdy kolem roku 1812).

Jo a i ta Babička nebyla taková idylická prostá venkovská žena, jak ji líčí Božena… S dcerou Terezií se pohádala, takže to klidné bukolické pobývání zas tak klidné nebylo. No a nezemřela na Bělidle, ale ve Vídni, a zemřela asi rok a půl poté, co zemřela paní kněžna. Takže scénka s rukou za těžkým závěsem a šeptáním “šťastná to žena” neproběhla, ani proběhnout nemohla, a kdyby snad, tak jindy, jinde a jinak.

Odkaz na článek

První

cover

Dlouhou dobu byla média první, kdo informoval o nějaké nečekané události. Prostě dokud to nevěděla média, nevěděl to nikdo, kromě účastníků, a účastníci neměli víc možností, jak informovat, než obrátit se na média.

To skončilo. Dnes má naprostá většina účastníků události v kapse něco, čím múže dění zaznamenat a rovnou odeslat “do světa”, na sociální sítě a tak.

Média tak přišla o roli toho, kdo o nějaké události informuje jako první. Svou roli samozřejmě mají, ve všem ostatním - kontext, ověřování atd. Ale jsou pomalejší. Není to špatně, je to jinak než dřív. A včerejší večer to jasně ukázal: bezprostředně po událostech bylo víc informací na soc. sítích, než v médiích, a média se desítky minut omezovala jen na informace, co “se šíří sociálními sítěmi”.

A takhle to už bude furt.

Odkaz na článek